Český červený kříž (ČČK) letos slaví sto let své existence. Jen o polovinu méně si v této organizaci odsloužil ředitel její liberecké pobočky Karel Studený. Zažil tak podle svých slov už „kdeco“. Od povodní, požárů, sportovních utkání až po natáčení velkofilmů. K ČČK jej přitom přivedla povinná vojenská služba ve vyhrocené době na konci 60. let.

„Nastoupil jsem k jednotkám civilní obrany a díky tomu jsem se dostal ke zdravotníkům. Prošel jsem zdravotnickou školou, prodělal speciální kurz a hned po návratu do Liberce jsem se šel přihlásit,“ vypraví Studený. Ředitelem se pak stal v roce 2008.

Největší akcí, kterou zažil jako člen ČČK a posléze i ředitel, byly podle něj povodně. Jako člen červeného kříže pomáhal od Moravy přes jižní Čechy, Mělník až po bleskové povodně na Liberecku a Frýdlantsku v roce 2010. „Všechny tyhle akce byly takříkajíc na krev. Jeli jsme nonstop,“ popisuje ředitel a zároveň vzpomíná na výbornou spolupráci s profesionálními zdravotníky ze záchranné služby v krizovém centru v Heřmanicích. „Sloužili jsme za ně v noci v polní ošetřovně, přes den jsme pak zase šli do terénu,“ komentuje Studený.

Poslední velkou událostí, na které bylo potřeba jejich služeb, byla podle ředitele evakuace tisíců obyvatel Liberce kvůli nálezu letecké pumy. „Museli jsme se postarat o ubytované v evakuačních centrech včetně stravování, zajistit těm lidem aspoň nějaký komfort. Většinou jsou vystresovaní, nemají moc informací, nevědí, kdy se vrátí domů, takže jim nabízíme i psychosociální pomoc. Na tu jsme všichni proškoleni,“ vysvětluje.

Český červený kříž ale nepomáhá jen u krizových událostí. Karel Studený také rád vzpomíná na účast na filmování, nechyběli například ani na natáčení Spidermana loni v září. „Zajišťovali jsme zdravotnický dohled nad filmaři přímo na náměstí, ale i nad štábem lidí, kteří nebyli na ulici vidět,“ objasňuje. Řadu úrazů totiž museli řešit v prostorách bývalého Baumaxu, kde měli zázemí řemeslníci připravující kulisy. „Kromě toho jsme v té době vypomáhali při natáčení na hradě Valečov i na Panské skále, kde vznikala pohádka Hodinářův učeň,“ dodává.

V dalších programových činnostech je záštita nad dárci krve, které pravidelně oceňují, dále se podílejí na vzdělávání v oblasti poskytování první pomoci, práci s mládeží, sociální činnosti. Pravidelně se také starají o lidi bez domova, kterým například rozváží zimní oblečení, zajišťují dohled nad sportovními nebo kulturními akcemi.

Na nedostatek práce si tedy v libereckém oblastním spolku ČČK stěžovat nemohou. Horší je to podle ředitele s počtem dobrovolníků. Těch je aktuálně 23 a jsou mezi nimi profesionální zdravotníci, ale i manažeři nebo dělníci. Pokrývají nejen Liberecko, ale i Českolipsko a posily tedy potřebují. „Je nás málo a také bychom se rádi omladili. Proto stále přijímáme, budeme rádi za každého zájemce,“ apeluje na závěr Studený, podle kterého si všichni dobrovolníci zaslouží velký obdiv a úctu za svou aktivitu.