Rozvojem těžby uhlí a jeho průmyslovým zpracováním obzvláště v posledních padesáti letech se stalo město Hoyerswerda významným centrem Německa se sedmdesáti tisíci obyvatel. Po roce 1989 a snížení těžby uhlí se snížil také výrazně počet obyvatel o pětatřicet tisíc.

Dnes však se stalo místem, které vévodí zcela nové krajině, nemající ve světě obdoby, krajině třiadvaceti jezer, oblasti nazývané Fürst-Pückler-Land. Historií i současností Hoyerswerdy nás provede paní Angela Donath, tisková mluvčí Městského úřadu.

Čtvrť proměněná na divoký park

Spíše než Hoyerswerdu znají Češi kombinát Schwarze Pumpe, zde se od šedesátých let produkoval sirný spad, jenž ničil pohraniční hory. Žádné apelace nikoho nezajímaly, byla to strategie Varšavské smlouvy a uhlí bylo důležitou surovinou…

Cesta městem je plná překvapení. První domy, budované v padesátých letech z cihel, zejí prázdnotou nebo se proměňují v sutiny, řady garáží zarůstají křovím a travou. Velká část města se proměnila v jakýsi divoký park. Angela Donáthová k tomu říká: „Mnoho lidí odešlo a byty po nich zůstaly prázdné, město se rozhodlo k postupnému zbourání, proto je možné zde vidět sutiny nebo prázdné domy. Staré město nebylo obnovováno a část domků zůstala ve své původní podobě, jak byla postavena před dvěma sty lety. Ve stěně jednoho domu je dokonce možno vidět dělostřeleckou kouli z napoleonských válek. Zámek se přeměnil původně v kancelář saské vlády, to ještě v osmnáctém století, po válce se stal kulturním domem."

Síť jezer a středisek

Město má také novou tvář, která vznikala v posledních padesáti letech a ta, na rozdíl od počáteční, stále ještě žije. V desetipodlažních panelácích žijí obyvatelé, kteří neodešli a získali práci převážně v nových firmách nebo zčásti ve firmách, které stále pracují. „Schwarze Pumpe zaměstnávala na pětadvacet tisíc lidí, dnes jich tam zůstalo jen pět tisíc," říká Angela Donáthová. „V celém území, nazývaném Fürst-Pückler-Land, máme dvacet tři jezer a kolem nich vzniká nový život. Staví se gigantická sportoviště, rekreační zařízení, síť cyklostezek, ale také třeba lodní doprava nebo vodní stezky pro dálkové plavání. Celá oblast se proměnila v rozsáhlou rekreační zónu," dodává

Lužický železný muž je nejznámější

Řada různých společností, sportovní organizace, instituce působící ve službách cestovního ruchu tvoří z města východisko do jezerní krajiny. „Snažíme se nejrůznějšími marketingovými metodami dát světu na vědomí, že u nás je možno najít místo pro poznání zajímavého života, místo, kde je možno trávit dovolenou a sportovat. V oblasti kultury je to především seznámení se s duchem lužicko-srbského života. Sem patří i chov ryb a pravidelné Dny rybářů. Neméně zajímavé jsou také nejrůznější sportovní soutěže. Nejznámější je například Lužický železný muž nebo závod 100 kilometrů na bruslích. Ze zahraničních návštěv jsou to především Češi, kteří k nám začínají jezdit nejčastěji," vysvětluje Angela Donáthová.

Město počítačů génia Zuseho

V Hoyerswerdě jsou tři muzea. Jedno z nich je v přírodě, kde v nedávné minulosti byl povrchový důl, elektrárna a briketárna. Návštěvník zde může vidět šatny horníků, koupit si hornickou vodku nebo projít mezi agregáty. V geologickém muzeu se seznámí s horninami a nerosty, které se našly při odkrývání zeminy. Velké stroje povrchového dolu uvidí návštěvník v rozsáhlém parku na břehu jezera Knappenrode. Architektura dokumentuje průmyslovou výstavbu po prvé světové válce, přičemž budovy jsou uznány jako světová památka.

Druhým muzeem ve městě jsou sbírky vlastivědy, umístěné v historickém zámku. Ukazují historii města a konají se zde nejrůznější kulturní i odborné akce. Setkat se zde můžete i s krásnou Ursulou Katharinou von Teschen jako průvodkyní nebo ji vidět při diplomatickém jednání. V současnosti je zde výstava ke stému výročí založení Domowiny.

Třetí muzeum je zasvěceno počítačům a těší se velké oblibě mladých návštěvníků. Ve městě maturoval známý počítačový odborník Konrád Zuse. Na jeho počest se Hoyerswerda také nazývá Zuseho městem. Muzeum ukazuje dějiny výpočetní techniky a současně i dílo tohoto německého počítačového experta.

Úspěšná spolupráce

Češi začali navštěvovat zdejší nevšední krajinu už dříve: „Na Olomoucku je vesnička Příkazy, s níž Hoyerswerda udržuje vedle jiných měst v Evropě přátelskou družbu. Hanácká dědina má malý skanzen a její obyvatelé udržují starobylé zvyky. Vítáme také často různé české umělce, kteří tady vystupují. Devátou Beethovenovu symfonii tady zpívali členové Severočeského filharmonického sboru z České Lípy. Rádi přivítáme nejen umělce, ale především každého, kdo k nám z Čech přijede na návštěvu," dodává na závěr Angela Donáthová.

Zajímavosti

Hoyerswerda je místem, kde před sto lety byla založena Domowina, občanský spolek lužických Srbů. Dolování uhlí a rozvoj průmyslu měnil kraj, mizely zemědělské usedlosti a docházelo k intenzivnímu poněmčování. Po nástupu fašismu byla Domowina zakázána a její členové pronásledováni. Po válce byla její činnost obnovena. „Snahou občanského spolku Domowina," uvedla Angela Donáthová, „bylo a je udržení života národnostní menšiny lužických Srbů, lužickosrbského jazyka, kultury a zvyků, včetně použití krojů. V celé oblasti okolí Hoyerswerdy působí dnes různé skupiny lidových souborů a zvláště na vesnicích se snaží udržovat a rozvíjet zvyklosti slovanských předků. Hodně návštěvníků přijíždí sledovat velikonoční jízdy, ale i další zvyky jsou stejně zajímavé. V mateřských školách získává na popularitě ptačí svatba. V některých obcích je to velikonoční zpívání kěrluší."

Zpracoval Milan Turek