„Frýdlantský hrad a zámek je jedním z ikon severu. Právě za působení předchozí kastelánky zde došlo k celkové obnově hradu a věže konzervační metodou, reinstalaci prohlídkové trasy na zámku i hradu včetně obnovy původních výmaleb,“ ocenil práci Pavlíkové ředitel Územní památkové správy na Sychrově (ÚPS) Miloš Kadlec, pod jehož vedení tato památka v rámci Národního památkového ústavu spadá.

Během jejího působení došlo také k obnově zámeckého parku a spolu s kolegy z Územního odborného pracoviště v Liberci instalovala výstavu Frýdlantský poklad obsahující nálezy ze Zámeckého rybníka. „Ta bude po určitou dobu uzavřena a do chodu objektu bude zapojena pravděpodobně později, v souvislosti s celkovou změnou návštěvnického režimu, která se chystá na novou sezonu,“ informovala mluvčí ÚPS Lucie Bidlasová.

Jiří Holub je kastelánem na Hrubém Rohozci deset let.
Jiří Holub žije na zámku a píše knihy. Neměnil by

Jiří Holub na poli správy hradů a zámků není žádným nováčkem. Dlouhou dobu působil jako kastelán na zámku Hrubý Rohozec, kde se zasloužil o vznik tří prohlídkových okruhů. Na sezonu chystá s kolegy velkou změnu. „Stávající prohlídkovou trasu, která se historicky řadila k těm nejdelším, rozdělíme na trasu věnující se hradu a na trasu věnující se zámku,“ přiblížil plány frýdlantský kastelán. Podle něj je důležité umožnit návštěvníkovi vybrat si, zda ho láká zámecká či hradní expozice. „Byť byl Frýdlant prohlídkou, která spojovala hrad i zámek, až legendární, je čas na změnu. Milovníci historie navštíví jistě trasy obě,“ dodal s tím, že novinek bude více.

Na Hrubém Rohozci ho vystřídala po dvanácti letech Eliška Kořánová, která působila jako správkyně zámeckého depozitáře Eliška Kořánová. „Mým cílem je postupné zajištění oprav objektu, pestrý výběr kulturních akcí pro dospělé i děti a pokračovaní v tradici Hrubého Rohozce jako objektu, kde je návštěvník vždy vítán,“ podotkla Kořánová.  

Hrubý Rohozec.
Na Hrubém Rohozci vyrostlo lešení. Život se na uzavřeném zámku nezastavil

Původní hrad z poloviny 13. století, rozšířený v 16. století o renesanční zámek, se stal v 17. století majetkem slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Poslední vlastníci, Clam-Gallasové, zpřístupnili již roku 1801 hradní sbírky veřejnosti, čímž se Frýdlant stal nejstarším hradním muzeem ve střední Evropě. V expozici se velkému zájmu těší stará a nová zbrojnice, vrchnostenská kancelář, dětský pokoj, koupelna i funkční kuchyň. „Během sezony se zde konají oživené prohlídky s průvodci v kostýmech, speciální prohlídky pro děti, pečení koláčů v zámecké kuchyni, koncerty a další kulturní akce. Je také vyhledávaným cílem filmařů, na Štědrý večer měla premiéru pohádka Jak si nevzít princeznu, natáčená právě zde,“ dodala Bidlasová.