Většinu života prožil na Novoborsku, teď se ale vrátil do míst, kde studoval. Jiří Tesař se zabydlel v Železném Brodě, městě, které mu pomohlo otevřít nádherný, byť těžký svět skla. Do 24. listopadu 2019 vystavuje průřez svého díla v Galerii Detesk v Železném Brodě. Mezinárodně uznávaný umělecký rytec Jiří Tesař.

Pokud vím, Vy nepocházíte ze sklářské rodiny. Čím to, že je z Vás dnes světově uznávaný rytec?

Já jsem šel na železnobrodskou sklářskou školu proto, že jsem chtěl malovat. Škola měla hodně dobrý zvuk.

Který profesor tady na škole Vám dal nejvíc?

Rád vzpomínám na Ladislava Ježka. Pomohl mi v modelování a tvoření reliéfů a plastiky. Na sklářské škole v Železném Brodě jsem se poprvé setkal s návrhy a designem rytého skla profesora Božetěcha Medka, Ladislava Ježka, bratří Plátků a Jindřicha Tocksteina.

Teď jste se sem po létech vrátil. To není úplně běžné. jaký jste k tomu měl důvod?

Železný Brod se mi vždy líbil. Město má zvláštní atmosféru, takovou zemitou, českou, Podkrkonoší vůbec má genius loci.

Povídáme si ve výstavních prostorách Galerie Detesk v Železném Brodě, kde máte výstavu. Co zde lidé mohou vidět?

Jde o průřez mojí práce v podstatě od maturity po dnešek. Jsou zde zastoupeny ukázky hned několika ryteckých technik. Návštěvníci uvidí různé typy dekorování skla rytím. Jsou tu zastoupeny techniky historického řezaného skla, repliky, které jsem tvořil historickými postupy, plastické rytiny, které se dělaly ve dvacátých letech, litofanie a moderní postupy jako leštění rytin ohněm, fúsingu(spékání skla) graalu a arielu.

Vy jste své vědomosti několik let předával studentům Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy sklářské v Novém Boru. Jaké to bylo?

Od roku 1997 jsem se současně s vlastní tvorbou podílel i na výchově nové generace rytců skla. Původně jako záskok a nakonec jsem zůstal dlouhé roky. Práce s mladými lidmi mne hodně obohatila. Rytí se nedá naučit na žádné vysoké škole, od toho je střední. Učitel může studenty naučit techniky a postupy. Důležité je ale předat i něco navíc a probudit v nich opravdový zájem, bez kterého se nikdo nemůže zvláště v takovém oboru, jakým rytí skla je, obejít.

Jakou věc jste dělal nejdéle?

Bezesporu vázu Lov. Chtěl jsem si poprvé vyzkoušet litofanii. To je technika, která byla původně vyvinuta na výrobu porcelánových destiček pro ozdobu zámeckých interiérů a šlechtických domů. Pro sklo ji hodně využil a rozvinul kamenickošenovský rytec Karl Phol. Opatrným odebíráním tenké barevně přejímané vrstvičky se docílí barevného obrazového efektu. Na této váze jsem pracoval patnáct měsíců.

Na čem pracujete v současnosti?

Připravuji další litofanie a chci doplnit soubor graalů Chauvet.

Některé Vaše výtvory nemohou zakrýt inspiraci Afrikou. Co Vás na „černém“ kontinentu fascinuje?

Taková ta bezprostřednost a čistota lidí. Ten kontinent má takovou zvláštní vůni. Pokud ho navštívíte, máte pocit, že se tam chcete vrátit. Trošičku jsem to pochopil, když jsem vystavoval v Indii. Asi za rok jsem se tam vrátil, vyšel jsem z letištní haly a cítil jsem to. Takový zvláštní pocit míst, kde má prapůvod kultura lidství.

Vytvořil jste na objednávku portréty významných osobností, jako například prezidenta Řecka Papandrea, prezidenta Sýrie Háfise al-Asada, ale také papeže Jana Pavla II. Jak se člověk dostane k podobným zakázkám?

V případě papeže mne oslovil řád dominikánů. A ti politici? Ani nevím, prostě to ke mně přišlo. Asi to bylo dáno i tím, že moje práce byly známé už nejen v odborných kruzích.

Papeži Janu Pavlu II. jste své dílo předával osobně. Jaké byly Vaše pocity tváří v tvář k jednomu z největších mužů nejen křesťanského světa? 

Pro papeže Jana Pavla II. jsem dělal dvě práce. S druhou jsem byl ve Vatikánu a osobně ji i předával. Setkání s ním bylo opravdovým zážitkem. Byl velikou osobností, energie z něj přímo vyzařovala. Jsem rád, že jsem díky své práci mohl toto zažít.

Vystavoval jste svá díla doslova po celém světě. Čím pro Vás je výstava v Železném Brodě? 

Ano, moje díla obešla kus světa, proto jsem se rozhodl řečeno s nadsázkou to moje rytecké kolečko i se svými díly přivézt do Železného Brodu. Výstava v této galerii má moc pěknou atmosféru, jsem rád, že tu mohu vystavovat. Je tu hodně světla, což právě rytiny potřebují a myslím si, že jim to tu moc sluší.

Každá technika rytí má svá specifika. Kterou a proč jste si nejvíce oblíbil, případně proč? 

Mám rád všechny techniky, kombinuji je jako výrazové prostředky. Při tvorbě chci, aby tam bylo cítit dobré klasické řemeslo. Přeji si, aby si udrželo svoje místo a jméno, které mu odjakživa patří. Jeho historie je stará 5000 let a je jednou z nejstarších technik zušlechťování skla. Skleněné ryté výrobky zdobily již stoly římských císařů, králů ale i šlechticů a byly považovány doslova za šperky. Proto je toto umělecké řemeslo považováno po právu za královskou techniku.

Kde všude bychom Vaše díla našli? 

Asi po celém světě. U nás v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Památníku národního písemnictví, Sklářském muzeu v Novém Boru, v Kamenickém Šenově, v německém Weiswasseru, v Rusku,Vatikánu, má díla vlastní soukromí sběratelé v Japonsku, Číně, Austrálii, Německu, USA, Kanadě a dalších zemích.

Čím se zabýváte kromě uměleckého rytého skla? 

Spolupracuji s Lucií Pejchovou , která se věnuje restaurování zrcadel a rámů benátského typu. Na benátských zrcadlech bohužel často zaúřadoval zub času. Umíme jim vrátit jejich původní lesk i krásu.

Jiří TESAŘ
• Narodil se v roce 1960.
• Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou Železný Brod.
• Dlouhá léta pracoval jako rytec v novoborském provozu Exbor. V 90. letech odchází na volnou nohu.
• Nasadil nejvyšší příčku kvality řemeslné úrovně svojí produkce.
• V roce 1997 si zaregistroval na Úřadu průmyslového vlastnictví ČR ochrannou známku Atelier Tesař Jiří, značku představující pro zákazníky vysokou úroveň kvality vlastnoručně vyrobeného uměleckého českého rytého skla.

Proměny rytého skla
• Výstava v Galerii Detesk, do 24. listopadu, otevřeno pondělí až neděle vždy od 9 do 17 hodin.
• Jedinečné a nenapodobitelné rytiny do skla, které Jiří Tesař tvoří, vychází z jeho bohatých zkušeností získaných během jeho dlouholeté umělecké kariéry. Technika klasického rytí skla je časově velmi náročná, proto je zaměřen více na ateliérovou tvorbu.
• Pro své autorské práce využívá také moderní techniky fúsing, nebo graal. Ve svých dílech nekopíruje klasické motivy, ale přináší své, zcela nové a neotřelé náměty i zpracování.
• Českou republiku ve svém oboru reprezentuje již od svých 25 let, a to jak na světových výstavách, tak realizací oficiálních královských, prezidentských a církevních darů. Za svou vysokou řemeslnou a výtvarnou zdatnost získal také mnoho mezinárodních ocenění. Jeho díla můžete najít u sběratelů a muzeí po celém světě.
• Rytí skla patří k nejstarším a nejnáročnějším technikám zdobení skla vůbec. České ryté sklo, vyznačující se výtvarnou i řemeslnou jedinečností, tak lze považovat za významný příspěvek k tisíciletému vývoji světového sklářství.