„Už osm let jsem onkologický pacient. Nádor tlustého střeva jsem si sám diagnostikoval pod mikroskopem. Dovedu se proto dobře vžít do psychiky pacienta a jsem velmi rád, že jim můžeme poskytnout komfort rychlého rozhodnutí," prozradil na sebe primář Pavel Srna. Kolegové v jablonecké nemocnici mu zachránili život a vrátili ho do běžného života.

Jak hodnotíte současný výskyt nádorů a které se objevují nejčastěji?

Bohužel nádorů stále přibývá. V současné době se vyskytují nové metody v patologii, které nádor prokáží. Na vrcholných pracovištích tohoto oboru mají už k dispozici velké množství protilátek a jsou schopni diagnostikovat prapůvodní buňku, ze které vznikl.

Stane se, že si nevíte rady? Co potom?

Když si nevíme rady nebo na to v našich podmínkách nestačíme, konzultujeme případ s kolegy ve fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Jak spolehlivě poznáte obávaný nádor prsu?

Využíváme jednu z nejmodernějším metod, která se provádí pomocí imunohistochemického vyšetření. Jedná se o speciální odborné vyšetření, které nejen umožní zjistit druh nádoru, ale i to, zda hrozí metastázy.

Dnešní patologie je tedy nejen o pitvách, ale také, ve větší míře, o nádorových onemocněních?

Ano, dnešní patologie je hlavně o nádorech. Nádory nejen diagnostikujeme a zjišťujeme jejich chování, ale také je vylučujeme. To v případě, že nález se chová jako nádor. Ale my ho vyloučíme a potvrdíme třeba jen zánět. Pro pacienta je to samozřejmě ten lepší verdikt.

Co když je potřeba znát výsledek co nejdříve?

Používáme jednak klasické bioptické vyšetření a také umíme vyšetřit tkáň pomocí zmrazených řezů. Pracujeme s preparáty o velikosti 1x1 centimetr, silných jen 5 milimetrů. Lékař musí pracovat jen s tou částí, která je nádorově postižená, patologicky změněná.

Takový rozbor děláte Vy?

S preparáty nejprve pracují laborantky. Každý upravený kus tkáně zalévají do parafínu, aby se dal krájet na řezy o síle 3 až 5 mikrometrů. Pak takový kousek tkáně nanese laborantka na sklíčko a nahřeje. Po několika dalších úpravách se ze vzorku stává preparát a už s ním může patolog pracovat dál. Výsledek má ošetřující lékař k dispozici nejdéle následující den.

Proč právě metoda zmraženým řezem?

Je sice náročnější pro laborantku i pro patologa, ale je šetrnější vůči pacientce. Lékař dostane výsledek rozboru do 15 minut. A to je nutné ve chvíli, kdy pacientka leží na operačním sále a operatér čeká na rychlou diagnózu. Patolog má na konečné vyjádření pouze několik minut.

Jaký přínos má tato metoda pro pacientku?

Určitě hlavně psychický. Nemusí se stresovat několik dnů a bát se výsledku. Patolog nesmí chybovat v určení diagnózy. Má velikou zodpovědnost. Pokud by třeba chybně diagnostikoval zhoubný nádor, operatér by odstranil prs a nakonec by se zjistilo, že nádor zhoubný nebyl. Zpocené jsou nejen laborantky u přístrojů, ale i já, a to vždy, než řeknu své rozhodnutí.

Vlastně jste v diagnostice onemocnění ti nejdůležitější…

Je pravda, že jsme poslední, kteří vidí nádor a musí rozhodnout. Pokud se v mimořádných případech neobrátíme třeba právě na kliniku v Hradci Králové. A i když pošleme vzorek na jiné pracoviště, zase tam pracuje „jen" kolega patolog, který musí vzít rozhodnutí na sebe a napsat diagnózu. Ta je velmi důležitá pro další léčbu.