Jsou prudké a stačí jim trochu vyšší srážky. Kamenice a Smědá ničí i zabíjejí

Povodně 2010 ve Vísce na Frýdlantsku.Zdroj: František TuhýPovodí Smědé patří mezi nejvlhčí místa České republiky, ročně zde spadne i přes 1 300 milimetrů srážek. V povodí Kamenice jich je sice výrazně méně, přesto umí obě řeky během několika hodin napáchat obří škody. „Smědá je velmi specifická. Stačí silnější srážky a velmi rychle se zvedá hladina. Podobně je na tom i Kamenice,“ říká hydrometeorolog z Českého hydrometeorologického ústavu Radek Tomšů. Smědá navíc na svém poměrně krátkém toku na českém území překonává během 46 kilometrů převýšení 800 metrů. To dodá bouřící vodě na síle. Oproti tomu Kamenice naklesá „pouhých“ 478 metrů na 35 kilometrech délky toku.

O tom, jak rychle a jak velké škody umí běsnící Smědá, se lidé přesvědčili před jedenácti lety. Na začátku srpna 2010 totiž dorazily na sever Čech extrémní srážky, místy spadlo až 222 milimetrů vody na metr čtvereční. Každý milimetr znamená jeden litr. Hladina řeky se během chvíle zvedla z několika centimetrů na čtyři metry, voda zaplavila i historické centrum Frýdlantu včetně náměstí. Povodeň způsobila na území Libereckého kraje škody za osm miliard korun. Voda zasáhla 81 obcí a v nich 2 586 domácností. V průběhu bleskových povodní přišlo o život pět lidí, dalších 130 se zranilo.

Pomoc z Moravy. Tornádem zasažený Hodonín přiveze dary vyplavené Lobendavě

Oproti tomu Kamenice má podle Tomšů členitější tok, řeka často meandruje, což zpomaluje chod povodně, která přichází při porovnání se Smědou později, mnohdy až po skončení srážek. Je však stejně ničivá. Velká voda přišla na Kamenici ve stejnou dobu jako na Smědou, tedy na začátku srpna 2010, a brala vše, co jí stálo v cestě. Zcela zničila soutěsky ve Hřensku, z hrází zbyly jen hromady klád, lodičky byly poházené daleko v obci, kam voda naplavila taky stovky kubíků písku. Obec přišla i o nejdůležitější most, lávky, vyplavené byly domy podél řeky včetně několika hotelů. Tehdejší starosta Hřenska škody odhadl na 100 milionů korun.

Povodně v srpnu 2010 zničily Hřensko.Zdroj: Deník/Karel PechPodobně náchylné jsou oblasti, kterými prochází Smědá a Kamenice, také na řádění silných větrů. Zatímco ve zbytku Ústeckého kraje trochu fouká, v Českém Švýcarsku, ve Šluknovském výběžku a ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji padají stromy po tisících. Většina regionu je totiž chráněná Krušnými horami, především jeho západní část. Východní část je pak chráněna Jizerskými horami a Krkonoši, stejně jako Frýdlantský výběžek. Problém je v tom, že v této oblasti převažuje západní proudění.

„Vzduch teče a hledá si cestu. V zúžení mezi horami pak nabírá na rychlosti, je to dáno i orografií těchto regionů,“ vysvětluje Tomšů. Za Šluknovským výběžkem směrem do Německa a Polska totiž výrazně klesá nadmořská výška, což ještě více umocňuje rychlost vzduchu proudícím úzkým hrdlem trychtýře.