Každý třetí člověk u nás trpí nějakou alergií

Uvedené informace zazněly na úvod čtyřdenního Kongresu České a Slovenské společnosti alergologie a klinické imunologie, která se od včerejška koná v Liberci.„Počet osob stižených alergickými chorobami a poruchami imunity zaznamenal strmý vzrůst. Před čtyřiceti lety, když obor v Liberci začínal, měl můj otec v evidenci pouhých 15 pacientů. Dnes jich naše kartotéka čítá několik tisíc, " potvrdila vzrůstající tendenci MUDr. Kateřina Absolonová.

Důvodů epidemického rozšíření těchto chorob je hodně. „Základ je genetický. Nositelé těchto genů jsou takzvaní atopici, záleží ovšem na mnoha faktorech, zda se geny stanou aktivními. Impulzem může být virové onemocnění, ale mezi určitě nejvýraznější vlivy patří bezesporu kouření. Aktivní i pasivní. Lze s vysokou pravděpodobností říct, že matka alergička a astmatička, která v těhotenství kouří, je nositelkou velmi agresivních genů," zdůraznil profesor Václav Špičák z České iniciativy pro astma.

Mezi spouštěče alergií patří zcela jistě i zhoršující se životní prostředí. „Když začínaly první výzkumy, předpokládalo se, že pylové alergeny budou ve větší míře působit na venkovské obyvatelstvo, které s nimi častěji přichází do styku. Ukázalo se ale, že větší výskyt byl u lidí ve městech, kde bylo pylu sice méně, zato vlivem dopravy mnohonásobně agresivnějšího," doplnil k tématu předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie Vít Petrů.

Rozšířený názor, že alergie jsou nemoci z přehnané hygieny, však odborníci nepotvrdili. „Víme, že tato hypotéza existuje, ale zmíněných faktorů je příliš mnoho, než aby to bylo možné jednoznačně konstatovat," reagoval Václav Špičák na dotaz, že v některých zemích se alergikům údajně podávají preparáty se stopovým množství bakterií. „Určité pokusy tu byly, ale jsou to spíš experimenty," řekl náš přední expert.

Podle něj mohou tyto závěry vycházet z toho, že alergiemi trpí především lidé v civilizovaných státech, zatímco v rozvojových zemích, kde jsou s hygienou na štíru, je procento mizivé.

Jednou z nejhorších forem alergií je astma. „Ještě v šedesátých letech na něj umíralo velké množství dětí. Pamatuji si holčičku, kterou jsme převáželi do Prahy a ještě cestou zemřela," uvedl příklad profesor Špičák.

Léčba kortikoidy

Za naprosto zásadní považují odborníci na alergie léčbu pomocí kortikoidů. „Je to léčba velmi diskutovaná, maminky proti ní brojí, ale je naprosto prokazatelné, že právě kortikoidy byly tím velkým třeskem v účinné léčbě," zdůraznil profesor Špičák.

„Ta hysterie kolem nich je zbytečná. Dnes už se totiž používají převážně v inhalační podobě a působí cíleně na sliznice postižené alergickým zánětem. Nepůsobí už například poruchy růstu," doplnila alergoložka Kateřina Absolonová.

Právě díky novým poznatkům v imunologii a stále účinnější léčbě mohou dnešní alergici aktivně žít a dokonce sportovat. O tom se dřív lidem ani nesnilo. Příkladem je třeba olympionik, kajakář Vavřinec Hradilek. „Jejich rodina, to je přímo hnízdo alergiků, a vidíte, co se dá účinnou léčbou dosáhnout," připomíná profesor Špičák.

„Pamatuji si, když jsem jako holka jezdila na tábory pro alergiky, každý večer se tam děti dusily. To už se dnes díky kortikoidům nestává, a navíc, dnešní léky mají řádově o tisícovky nižší hodnoty, než tomu bylo dříve," uzavírá lékařka.