Jedním z posledních úkolů bylo preventivní „vykuřování“ komnat, které má zabránit šíření hmyzu, co napadá dřevo. Tzv. „plynování“ je vlastně ošetření na bázi teplého aerosolu. „Na rozdíl od klasického postřiku je zde nosnou látkou teplý kouř, který se dostane do všech spár od stropu až k podlaze. Všechny přípravky použité při tomto zásahu jsou zařazeny mezi insekticidy,“ vysvětlil Vojtěch Oliverius, odborník z firmy Deravo, která se této péči o interiéry památek věnuje dlouhodobě.

Podle něj je nejvhodnější vykonat podobný dezinsekční zásah v památkových objektech, jako je zámek Lemberk, dvakrát ročně. „Ošetření je proti dřevokaznému hmyzu, šatním molům a dalším škůdcům. Vhodná doba je právě teď, jelikož nyní má tento hmyz období množení,“ vysvětlil specialista.

Plynují i jinde

Jak Oliverius zmínil, na zámku Lemberk, ale i například v muzeu Děčín, Varnsdorf, Rumburk, Česká Lípa, Kravaře, v Doksech nebo zámku Libochovice i Benešov nad Ploučnicí, kde s havětí pravidelně bojují, se často mění uskladnění inventáře a historických předmětů, také proto se toto „plynování“ provádí v tento čas, před otevřením muzeí a zámků veřejnosti.

Kastelánka zámku Renata Černá je s provedeným zásahem spokojena. „Vykuřování“ zajišťují v rámci údržby vždy na jaře nebo na podzim a letos ho vzhledem k posunutí začátku návštěvnické sezony pojali obšírněji. „Přeci jen je to poté v zámku trochu cítit a než přijdou první návštěvníci, budou místnosti již vyvětrané,“ komentovala akci kastelánka. Prevence je důležitá k zamezení výskytu červotoče v zámku: „Pokud je i přes ošetření červotoč aktivní, přistoupí se k plynování. Zasažená místnost je předem utěsněna a vpuštěn do ní plyn. Do této místnosti se nosí i různé dřevěné předměty či nábytek z ostatních částí zámku, u kterých se červotoč během roku objevil,“ popsala.

Péče také o alej

U Lemberku v současné chvíli probíhá ještě další důležitá údržba - záchrana a stabilizace zámecké lipové aleje, jejíž historie spadá až do roku 1786. „Pro její záchranu budou stromy vhodným arboristickým zásahem stabilizovány, bude na nich proveden zdravotní a opravný řez, probírka či redukce výmladků a citlivé výškové redukce,“ uvedla kastelánka Černá. Jak informovala, během letošního roku plánují také zahájit rekonstrukční práce na vstupních objektech zámku - tedy bývalé ledárny, kastelánky, vstupní věže a úprav na zámecké terase.

Novinkou v případě zámecké expozice má být návrat zrestaurovaná sedací souprava do budoáru a v zámku bude nově vystaven gobelín "Hry v podhradí", který od Moravské gobelínové manufaktury, spol. s r. o. zakoupilo v loňském roce Ministerstvo kultury ČR. „Jedná se o gobelín z roku 1750, původem z Francie, jehož ústředním tématem je skupinka dětí chytající ptáky,“ přiblížila Renata Černá.

Z natáčení pohádky na Lemberku

Základní prohlídkový okruh je zaměřen na historii Lemberka a obsahuje hlavní reprezentační místnosti zámku, jako je zámecká kaple Seslání Ducha svatého, bajkový sál s renesančním kazetovým stropem z roku 1610, rytířský sál s barokní štukovou výzdobou a apartmán posledních majitelů zámku Clam-Gallasů. Expozice historických stylů je zaměřena na vývoj zámeckých i měšťanských interiérů od 18. do 20. století. K vidění je jedenáct stylizovaných interiérů z období klasicismu, empíru, biedermeieru, historizujících slohů, secese a kubismu.

Samostatně lze v době otevření zámku vystoupat na věž, která je ve svém jádru ještě gotická. Veřejnost si může prohlédnout i provozní prostory zámku. V tomto okruhu lidé vidí vrchnostenské byty a kancelář, černou kuchyni, malou zbrojnici a Zdislavinu světničku, která vznikla v 17. století při barokní přestavbě zámku jako památka na život svaté Zdislavy, manželky zakladatele hradu Havla z Lemberka.