Kraj jezer? Politici berou odvážnou vizi pro severní Čechy střízlivě

Největší vodní dílo v Česku? Něco jako Lužická jezera může v příštích dekádách vzniknout v Ústeckém kraji. Obrovské zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí by rekultivační pracovníci nechali zatopit vodou. Nad novými „Mácháči“ by jásali turisté, na kanálech mezi umělými jezery by navíc vznikly vodní elektrárny s výkonem menšího jaderného bloku.

Součástí obří vodní říše by byla už hotová jezera Milada a Most. Další umělé nádrže by vznikly po vytěžení dolů a lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany-Šverma. Vize má kořeny v desítky let starých plánech těžařů na takzvanou hydrologickou rekultivaci kraje. Dnes nad ní dumají experti z několika oborů. Na verdikt netrpělivě čekají politici, na projekt by nejspíš šlo využít evropské peníze k transformaci strukturálně postižených regionů.

Projekt představuje klíčový záchytný bod nejisté budoucnosti kraje. Ten kvůli chystanému ústupu energetiky od uhlí nevyhnutelně čeká přeměna velké části místní ekonomiky. Tisíce lidí pracujících v emisně zatížených elektrárnách a souvisejících provozech přijdou o místa. Obživu by už v příštích letech mohli najít na rekultivacích, další dekády by pak pracovní místa vznikala v nových energetických zařízeních i cestovním ruchu. Nestojí ale vodní projekt na vodě? Na expertní odpovědi se intenzivně pracuje. „Studie je dále dopracovávaná a bude předložena vládě do poloviny roku,“ sdělila Hana Volfová z ústeckého Palivového kombinátu, který je součástí mezirezortního týmu připravujícího projekt.

Dala jsem do Potoků perel kus sebe, je to část mého života, říká autorka knihy

Hejtmanovi Janu Schillerovi (ANO) by se v kraji jezer líbilo. Jeho náměstek Jiří Kulhánek (ODS) se však obává, aby voda ze zatopených jam neodtékala. Další radní Jiří Řehák (Spojenci pro kraj) pochybuje, že se musí vodou zatopit všechna místa. „Navíc nejde jen o to napustit šachtu,“ upozornil s tím, aby se myslelo i na úpravy okolí a infrastrukturu. Pochybnosti má i senátor za Chomutovsko Přemysl Rabas (Senátor 21). „Plán zní atraktivně, ale vyvolává hodně otázek. Třeba zda v Ohři bude dostatek vody na zaplavení lomů. Aby se nestalo, že vybudujeme druhé Aralské jezero, které postupně vysychá.“

Záměr má přesto zatím zelenou. I vzhledem k jednomu z nejpalčivějších problémů současnosti: suchu. Právě krajina ve srážkovém stínu Krušných hor je jedním z nejvyprahlejších míst Česka. „Projekt je klíčový v souvislosti se zadržováním vody v krajině,“ potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Běh na dlouhou trať

Vize zajímá Lucii Mackie z Litvínova, která o ní píše diplomovou práci. K tomu chce sesbírat i názory dalších občanů na tento záměr. Její dotazník je dostupný na portálu vyplnto.cz. Studentka pražské České zemědělské univerzity připouští, že pokud se kraje jezer dožije, tak nejspíš už v pokročilém věku. To poslední by se mělo začít napouštět až za třicet let. „Je to běh na dlouhou trať. Ale ani Řím nepostavili za den,“ usmála se Mackie.