Na zařízení s pečovatelskou službou. Nutí je k tomu nový indikační seznam, který podstatně zredukoval počet pacientů, jimž pojišťovny hradily lázeňský pobyt. V platnost vstoupil loni na podzim a například dětská léčebna Vesna v Jánských lázních kvůli němu možná úplně skončí.

Problémy ale mají i lázně v regionu Kundratice a Libverda, které dříve díky tradici a osvědčeným metodám nestačily uspokojit zájem pacientů. Teď je tomu naopak.

Změny lázeňské péčeNejméně se u dospělých dotkly nemocí nervových a nemocí močového ústrojí, u dětí nemocí trávicího ústrojí, nemocí nervových a kožních, duševních poruch, nemocí pohybového a močového ústrojí.
Naopak zcela zanikly tzv. edukační pobyty například u obezity, střevní poruchy typu zácpy, dráždivého tračníku.
Zároveň byla upravena délka pobytů tak, že délka základního léčebného pobytu dospělých je stanovena na 21 dní, u dětí a dorostu na 28 dní.
O prodloužení rozhoduje revizní lékař. Zdroj: VZP

„Dotklo se nás to velmi citelně. Počet klientů poklesl o celých 80 procent," tlumočí slova ředitele lázní Jana Šlamborová, vedoucí lázeňské péče. Lépe na tom nejsou ani v Lázních Libverda. „Od loňska, kdy indikační seznam vstoupil v platnost, klesl počet pacientů, kteří měli pobyt hrazený pojišťovnou na 20 procent," potvrzuje ředitelka Světlana Kulbáblová. Před zpřísněním lázeňských pobytů byl počet pacientů „na křížek" a tak zvaných samoplátců vyrovnaný.

Situaci nechtějí zatím řešit propouštěním kvalifikovaných zaměstnanců ani útlumem procedur, zaměřených na kardiovaskulární problémy a onemocnění pohybového aparátu. „Byla by také velká škoda nevyužít účinky zdejších pramenů," bojuje ředitelka za lázně.

„Změny se dotkly hlavně chronických pacientů, například lidí s vysokým krevním tlakem, kteří ze seznamu vypadli úplně. Konkrétně u tohoto onemocnění ale právě lázeňská péče nemá zásadní význam," hodnotí změny přednosta kardiocentra Krajské nemocnice v Liberci (KNL) Rostislav Polášek. Podstatnější podle něj je, že na pacienty, kteří jsou po operacích srdce, se lázeňská péče vztahuje i nadále. „Dokonce ji absolvují bezprostředně po operaci, což považuji za výhodu," doplnil.

Zeptejte se bechtěrevika…

Zásadně se nový seznam nemocí doporučených k lázeňské péči zredukoval o pacienty s nemocemi páteře a pohybového ústrojí.

„V této skupině došlo ke sloučení šesti indikací do tří. Například artropatie a artrózy jsou nyní jedna indikace," vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. To se podle něj týká také třeba koxartrózy a gonartrózy. Zcela ale byla ze seznamu vypuštěna například předoperační příprava před kloubní náhradou či léčba skoliózy. „Jedná se o stavy, u kterých je vhodnější soustavná ambulantní specializovaná péče," upozornil mluvčí VZP.

Nový indikační seznam podle něj reflektuje rozvoj nových léčebných metod, které nahrazují dřívější postupy. Řada odborníků, ale i politiků se netají s tím, že ke změně došlo, protože lázeňská péče byla v řadě případů zneužívána. Lázně jsou podle nich pro české zdravotnictví drahý luxus. Podle lékaře a poslance Aleše Roztočila (TOP 09) si dokonce manželé často pletli lázně s dovolenou.

„Zeptejte se bechtěrevika, co je pro luxus," zlobí se Jana Šlamborová z Lázní Kundratice, kde se na léčbu Bechtěrevovy nemoci, bolestivého revmatického onemocnění končícího ztuhlostí páteře specializují.

„Každý z nich vám řekne, že tři týdny u nás pro ně znamenají rok života bez chronické bolesti," dodává Šlamborová. Podle ní pojišťovny útlumem lázeňské péče nijak výrazně neušetří. „Lidé budou potřebovat víc prášků nebo injekcí na bolest a to také stojí peníze," dodává.

Stejné obavy mají i další pacienti. Třeba Jiřina Michálková, která se už pět let léčí s aktivní revmatoidní artritidou v nejvyšším stádiu. „Lázně pro mě znamenají velkou úlevu. Bolest mi někdy po ránu nedovolí vzít do ruky hřeben nebo kartáček na zuby," popisuje bolestivé stavy. Teď se ale obává, na jak dlouho jí lázně pomohou, poté co nový indikační seznam zkrátil od loňského října pobyt ze čtyř na tři týdny. „A to už si vůbec nedovedu představit, že bych si jako samoživitelka měla léčbu hradit sama," říká pětačtyřicetiletá žena, kterou chronická nemoc kloubů zahnala invalidním důchodem pod hranici chudoby.

Rodinám stát nepomáhá

Stejné obavy provázejí i rodiče dětí, které prodělaly dětskou mozkovou obrnu a lázeňské pobyty pro ně znamenají jednoznačně výrazné zlepšení stavu.

„Už tak platí velké částky za léky a zdravotní pomůcky. Pro tyto rodiny je zcela nemožné hradit i třikrát do roka 50 až 150 tisíc za léčebné pobyty," tvrdí Michaela Oktábcová ze sdružení Conamen, které pomáhá rodinám z Libereckého kraje shánět peníze na potřebnou rehabilitaci. Podle ní je velice smutné, že si stát neuvědomuje už tak těžkou roli rodičů postižených dětí a dělá další nepopulární kroky. „Těmi jen zhoršuje už tak napjatou situaci lidí, kteří musí bojovat fyzicky i psychicky," říká žena, která sama dětskou mozkovou obrnu prodělala.

Řada lidí se bojí, že s některými lázeňskými léčebnami zanikne i specializovaná péče. Lázně proto bojují o život, jak se dá. Platby od pojišťoven totiž často nepokrývají ani náklady. „Zatím čerpáme ze zásob, z toho, co bychom jinak investovali do rozvoje nebo dalšího zlepšení," vysvětluje Jana Šlamborová.

O propouštění zatím nemluví. Podle odhadů by se to ale v budoucnu mohlo týkat jedné třetiny až poloviny zaměstnanců. Zatím jsou to spekulace. „Pořád ještě věříme, že se situace změní," doufá.

Do budoucna uvažují o přeměně nevyužitých lázeňských kapacit v pečovatelskou službu. To je ale zatím v jednání s krajem.

Na wellness a čistě rekreační pobyty, které nabízejí nově vzniklé lázně, například termální v Chrastavě, tu ale sázet nechtějí. „Chceme především léčit, jsme typické lázně," říká. Kundratice už od roku 1881 pomáhají pacientům přírodní silou sirnoželezité slatiny.

Snaží se tu proto nabízet alespoň co nejvýhodnější léčebné balíčky. Upozorňují pacienty i na příspěvkové lázně, kdy pojišťovny zaplatí alespoň léčbu. Ubytování a stravu si pacienti uhradí sami.

V Libverdě zatím sázejí na co největší kvalitu služeb, které do lázní, jejichž léčivé prameny jsou známy už od 16. století, lákají návštěvníky od nás i ze sousedního Německa.

Spolupáce s cestovkami

V rámci propagace se snaží co nejvíce spolupracovat s cestovními kancelářemi a propagovat lázně na nejrůznějších internetových portálech včetně Slevomatu.

Spolupracují i se zdejší atrakcí, Singltrekem Jizerské hory, který láká do regionu mnoho návštěvníků. Podle manažera obchodního oddělení lázní Libverda Tomáše Chrudimského věří, že jim tyto snahy přivedou návštěvníky, kteří budou ochotni si za pobyt zaplatit. „Na druhou stranu je patrné, že obecný trend nižší spotřeby těžko nahradí propad od zdravotních pojišťoven," dodává.

Nepopírá, že pro lázně odkázané výlučně na klienty zdravotních pojišťoven může být tento rok otázkou přežití.

Jedinou z možností jak pro lázně, tak i pro jejich pacienty, tedy pro ty, pro něž je léčba jedinou možností alespoň částečně zmírnit bolestivé potíže, je podle Jany Šlamborové z lázní Kundratice bránit se.

„Pacientům říkáme, ať alespoň zkusí o lázně zažádat a pokud jsou odmítnuti, podat odvolání. Nebo zažádat o příspěvek přes obvodního lékaře a za léčebnými procedurami dojíždět. I to je jedna z možností," radí.