Zpřístupnit jednu z nejlépe dochovaných manýristických zahrad v České republice, Bredovskou zahradu, chtějí na Lemberku. Kromě toho by na zámku, který 11. července slaví výročí 20 let od svého znovuotevření po rozsáhlé rekonstrukci, měl vzniknout úplně nový prohlídkový okruh.

Navíc se mohou turisté letos těšit na netradiční prohlídky, kulturní akce i výstavu, která mapuje vývoj Lemberka od roku 1992 do současnosti. Všechny akce uspořádali zaměstnanci památky na oslavu dvacetiletého výročí.

„Lidé si budou moci prohlédnout prostory, které normálně přístupné nejsou. K nim patří například rytířský sál, jehož rekonstrukce začala už v roce 2003 a stále není hotová. Zavedeme turisty také do Clam-Gallasovského apartmá, které je opravené jen z poloviny. Budeme rádi, když si lidé díky netradičním prohlídkám budou umět trochu představit, co rekonstrukce zámeckých komnat obnáší," popsala kastelánka Lemberku Renata Černá. Také doplnila, že přístupná bude i kruhová věž. V září na nádvoří zazpívá Aneta Langerová.

Výstava v přízemí zámku zachycuje veškeré významné události, jež se zde za posledních dvacet let udály, jako třeba povodně v roce 2010 nebo pád uhnilé korouhve z věže. Zaznamenává rovněž průběh dalších rekonstrukcí, které v plném proudu běží dodnes. K vidění jsou také fotografie z natáčení nejrůznějších filmů a pohádek, jako je například Čert ví proč nebo nedávno uváděné Tajemství staré bambitky.

Přibude nový prohlídkový okruh

„Do roku 2015 by v pokojích, které nejsou nyní využívané, měla vzniknout expozice, jež bude zachycovat život aristokracie v nejrůznějších historických obdobích. Na Lemberk tak přibude úplně nová prohlídková trasa. Kromě toho se snažíme o obnovu Bredovské zahrady. V současnosti vzniká projekt na opravu obvodní zdi, restaurují se také sochy. Děláme vše pro to, abychom ji zpřístupnili veřejnosti," upřesnil Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu v Liberci, který Lemberk spravuje.

Veřejnosti se zámek před rekonstrukcí uzavřel v roce 1971, kdy na nádvoří spadl patnáctimetrový kus korunní římsy. Statik potom označil památku za nebezpečnou, což odstartovalo dvacetiletou kompletní obnovu objektu. Po znovuotevření se pracovalo zejména na zkulturnění vnitřních prostor. Na zámek se vrátilo něco z původního vybavení, pokoje postupně dostávají novou tvář. V současnosti je Lemberk oblíbený například pro uzavírání sňatků.

„Lemberk je jedním z nejkrásnějších zámků v kraji. Ale třeba oproti Sychrovu je, myslím, trochu opomíjený. Na příští rok připravujeme projekt, v němž budeme turisty lákat na méně známé památky v kraji. A Lemberk bude jednou z nich," doplnila Lidie Vajnerová, krajská radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

Přestože hlavní část rekonstrukce skončila před 20 lety, na zámku se stále pracuje. Několik let pracovali restaurátoři na obnově největšího – Rytířského sálu ze 17. století. „Už je prakticky hotov, je třeba dokončit povrchové úpravy na podlaze," popsala postup prací Renata Černá. Zatím proto není sál součástí běžných prohlídkových tras, návštěvníkům ho ale památkáři otvírají při koncertech a také třeba při zvláštních příležitostech, jako je třeba Den památek.

V pokojích dřív nic nebylo

Prvním průvodcem na Lemberku byl po jeho znovuotevření v červenci 1992 Martin Aschenbrenner. Ten Deníku odpověděl na několik otázek.

Jak to tenkrát, v roce 1992, na Lemberku vypadalo?

Nádvoří vypadalo v podstatě tak jako dnes. Interiéry už byly ale horší. Hodně lidí si na expozici stěžovalo, protože to na Lemberku vypadalo jako v muzeu. Ve spoustě pokojů navíc nic nebylo. Zázemí pro zaměstnance moc nefungovalo. V přízemí nebyly podlahy, spali jsme v bytě kastelána. Světlo tam ale svítilo jen v předsíni a v ostatních místnostech chyběla okna. Válendy nám půjčili ze Zákup, sami jsme si stloukli stůl. Třeba do pokladny přišla brigádnice, která když po jednadvaceti letech otevřela okénko od místnosti, zjistila, že tam nic není. Špalek jí sloužil jako stůl, dala tam závěs, aby do pokladny nebylo vidět. Z domova si přinesla kelímky od jogurtu, ve kterých měla peníze. Neměli jsme ani kam chodit na záchod. Byla tady jen buňka pro návštěvníky vepředu před zámkem.

Byl jste tu ještě v době, kdy se začal Lemberk měnit?

Ano, jako brigádník jsem tu vydržel tři roky. Dělal jsem například popisky k obrazům, které na zámek uměleckoprůmyslové muzeum vrátilo. Ostatně, spolupracuji se zdejší kastelánkou dodnes.

Jak prakticky probíhá obnova původního vybavení?

Těžko. Chtěli jsme trochu navázat na tradici uměleckoprůmys­lového muzea, které tady mělo expozici o vývoji nábytku. Dokumentů, které by zachycovaly původní podobu zámku, totiž moc není. Řídili jsme se také stavebními slohy, ve kterých je Lemberk postavený. Vycházeli jsme i z toho, co je pro daný typ místnosti obvyklé. Myslím tím, že v ložnici je postel a podobně. Musíte to vymyslet tak, aby to vůbec bylo realizovatelné. A pak už jen stačí ty věci sehnat. Hodně nám půjčil například zámek Sychrov nebo uměleckoprůmyslové muzeum. To na Lemberk vrátilo zhruba 32 obrazů. Čtyři z nich jsou třeba v bajkovém sále.