Ve volné přírodě se učí poznávat stromy, pozorují ptáky, trénují si počty na šiškách nebo zasazují rostlinky. Jejich dovádění v lese by však mohl utnout nový zákon o dětských skupinách, který má ve středu projednávat Senát. V ohrožení je kvůli němu asi desítka lesních mateřských školek na severu Čech.

„Pokud nesplníme nové podmínky, tak nás zavřou. Máme malou zděnou budovu, nevejdou se tam ale všechny děti a nemá tolik záchodů. Museli bychom přestavovat, na což nemáme peníze," povzdechla si ředitelka liberecké lesní školky Lesmír Martina Březinová.

Podle návrhu zákona se lesní mateřinky budou muset registrovat na ministerstvu práce a sociálních věcí jako dětské skupiny a splnit přísnější hygienické normy. Pro děti musí zajistit zázemí ve zděné budově s předepsaným počtem záchodů. Jurty, teepee a maringotky, v nichž děti doteď přebývaly, už neobstojí. Na adaptaci budou mít školky jeden rok. Ani tak ale mnoho z nich nová pravidla nesplní.

„Hledáme možná řešení, protože v našich stávajících prostorách fungovat nemůžeme. Museli bychom najít jiné působiště a investora, který by stavbu zafinancoval. Uvažujeme i o tom, že se spojíme s jinou mateřskou školou," vysvětlila Kristýna Brabcová z Lesního klubu Svatojánek v Řetouni na Ústecku.

Letos jej navštěvovalo 18 dětí.

Jurty a teepee nestačí

S přísnějšími normami si bude muset poradit i klub Kořínek, který funguje v okolí Semil. „Asi bych to ustála, protože jsem nedávno koupila nemovitost, kde bychom mohli vybudovat zázemí pro lesní školku. Naše současná dřevěnka by určitě neprošla," řekla Lenka Hřibová, zakladatelka sdružení Semínko země, která provozuje přírodní klub Kořínek.

Mnoho jiných lesních školek by však zákon mohl zlikvidovat.

„Spousta kolegyň z jiných měst investovala velké peníze do jurt a maringotek, které novým podmínkám nebudou vyhovovat. Na jiné už ale nemají peníze," doplnila Lenka Hřibová.

Návrh ochranářů

Odpůrci zákona o dětských skupinách požadují, aby registrace na dětské skupiny nebyla povinná, ale pouze dobrovolná. Lesní školky, které se nebudou chtít registrovat, by tak mohly beze změn fungovat i nadále.

„Uskupení zapsaná na ministerstvu jako dětské skupiny budou daňově zvýhodněna. Ostatní sice nebudou čerpat daňové výhody, ale budou svobodně rozhodovat, jakým způsobem a v jakém prostředí si přejí své děti vést a vzdělávat," navrhuje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Vedoucí lesních školek kritizují hlavně to, že zákon se zabývá hygienou a opomíjí samotnou výuku. „Zákon by se měl zaměřit na to, co děti potřebují a na celkový přístup k předškolnímu vzdělávání, který se mnohdy řídí podle zastaralých norem. Všechny školky by měly mít jiné předpisy," myslí si Lenka Hřibová.

Vznikají i zanikají

Přestože se některé lesní mateřinky bojí o svou existenci, stále vznikají nové.

První lesní třídu v okolí otevírá mateřská škola v obci Okna na Českolipsku.

Od září ji bude navštěvovat šestnáct dětí. „Zájem mají místní, ale i rodiče z širokého okolí. Někteří podali přihlášku i na další rok," prozradila ředitelka školky Iveta Myšková.

Na konci srpna se naopak definitivně zavře lesní mateřská škola v Dolním Podluží na Děčínsku. Na vině není připravovaný zákon, ale nedostatek peněz.

„Hodně nám ubyly děti, protože rodiče si školku nemohou dovolit. Teď bychom měli jen tři, což je málo. Některé děti v září nastoupí do školy, jiné půjdou do státních školek. Je to škoda, moc se jim u nás líbilo," řekla Dana Maršálová z Lesního klubu Lužnička, který fungoval dva roky.

Když se učí v lese

- První lesní mateřská škola vznikla v roce 1954 v Dánsku.

- Koncepce výuky v lese se poté rozšířila do Evropy, USA a Japonska.

- Zázemí děti nacházejí v jurtě, maringotce nebo teepee.

- Ve třídě bývá asi 15 dětí, na které dohlíží větší počet dospělých.

- Největším problémem nového zákona jsou přísné hygienické normy. Ty stanovují počet toalet na jedno dítě nebo požadují vlastní vývařovnu v každém zařízení.

- Provoz lesních tříd v mateřských školách platí stát. Rodiče ale na provoz přispívají několik set korun měsíčně.