Ředitelé českých zoo, které jsou sdružené v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO), vyčíslily finanční propad za loňský rok na více než 180 milionů korun. Ztráty příjmů mohou mít přitom na fungování fatální důsledky. Zoologické zahrady se proto začínají obávat o osud chovaných zvířat, o své zaměstnance a také o budoucnost svých záchranných programů.

„Jako příspěvkové organizace jsme vyloučeny z možnosti požádat stát o finanční kompenzace. Dle současných opatření je již nyní zřejmé, že rok 2021 bude pro zoo mnohem náročnější než rok 2020. Vlastní propad příjmů liberecké zoo byl vloni 13 milionů korun, na další 4 miliony odhadujeme propad za první měsíce letošního roku,“ řekl Deníku ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.

Zoologické zahrady jsou organizace krajů a měst. Jejich finanční soběstačnost, na rozdíl od řady kulturních zařízení, dosahuje v některých případech až osmdesát procent. V případě liberecké zoo je to okolo 52 procent. „Finanční ztráty způsobené propadem vlastních příjmů byly vloni skutečně obrovské. Naproti tomu výdaje jsme příliš snižovat nemohli, musíme platit za krmivo, energie, mzdy. Máme sice své zřizovatele, ale i ti zápasí se snížením příjmů, jejich možnosti nejsou neomezené. Situace došla tak daleko, že řada zřizovatelů musela letos přistoupit ke snížení příspěvku na provoz zřizované zoo. Zoologické zahrady se tak pomalu ocitají na prahu provozní a ekonomické krize,“ vysvětlili ředitelé českých unijních zoo ve společném stanovisku.

Liberecké zoo finančně pomohlo město jako její zřizovatel i Liberecký kraj, přesto tyto příspěvky nedokázaly plně vynahradit ztrátu ze vstupného. „Ztráty se budou dále propadat. Je potřeba diskutovat také o systému PES, ve kterém se s otevření zoo počítá nově až ve třetím stupni, a to za podmínky, že budeme moci naplnit jen 25 procent kapacity zahrady, což je pro venkovní areál velice málo lidí. V sezóně jsou to ztráty milionů korun týdně,“ konstatoval Nejedlo. Dodal, že liberecké zoo hodně pomohli její podporovatelé, kteří přinášeli materiální dary a posílali peníze na účet. Za loňský rok tak díky 640 dárcům získala Zoo Liberec více než 1,5 milionu korun. Rok předtím zoo podpořilo 183 dárců, kteří přispěli sumou 686 tisíc.

„Drobní dárci nás podrželi a my si velice vážíme jejich přízně. Jsou to často dojemné příběhy, kdy přišla například devadesátiletá paní, aby nás podpořila. Další dárkyně volala, že vždycky chtěla přispět, ale neměla peníze, a že teď přišla k dědictví, tak nám posílá příspěvek. Hodně také přispívají lidé, kteří bydlí jinde, ale naše zoo je pro ně srdeční záležitostí,“ popsala Věra Neradová, která má v liberecké zoo na starosti fundraising.

S podobnou solidaritou lidí se setkala také zoo ve Dvoře Králové, která měla loni finanční ztrátu dokonce 30 milionů korun. Od ledna 2020 do konce ledna 2021 adoptovalo nějaké ze zvířat v safari parku 852 mecenášů. Safari park podpořili částkou 1,67 milionu korun. Pro srovnání, v roce 2019 zvíře adoptovalo 196 lidí, v roce 2018 179 lidí a v roce 2017 156 lidí. 

„Situace se stále zhoršuje. Velmi si proto ceníme neutuchající podpory veřejnosti, která nám pomáhá toto náročné období překlenout. Bohužel stále nevíme, kdy se vše dostane k normálu a budeme moci naše příznivce přivítat zpět v areálu,“ zmínil ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. Dodal, že navzdory dramatickému vývoji nyní safari park nebude požadovat další kompenzace od svého zřizovatele. Královéhradecký kraj pomohl po první vlně pandemie částkou 13,43 milionu korun.

Mezi podporovateli safari parku se objevila i řada zcela mimořádných příběhů. „Zaměstnanci COVID týmu z Infekční kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové pozvali – podobně jako i další lidé – na oběd všechna zvířata z naší kampaně. Setkali jsme se i se seniory, kteří safari parku darovali celé prosincové rouškovné, a paní Milada Fafková safari parku odkázala dokonce rodinný dům za 4,5 milionu korun. Podpora lidí je až dojemná a já bych všem rád touto cestou vyjádřil velký dík. Bez pomoci veřejnosti bychom neměli šanci současnou situaci zvládnout,“ doplnil Rabas.

Pro obnovení a zachování všech svých funkcí ale příspěvky lidí nebudou stačit. Zoologické zahrady potřebují finanční pomoc od státu. „Stát během jednotlivých vln pandemie dokázal pomoct divadlům, sportovištím a dalším volnočasovým aktivitám, podpořil také cestovní ruch. Žádost zoologických zahrad o finanční pomoc v nouzi však nebyla nikdy vyslyšena,“ uvedli ředitelé zahrad sdružených v UCSZOO. V dubnu loňského roku přitom poslali ředitelé společný otevřený dopis vládě a v říjnu pak unie osobní dopis jednotlivým ministrům s nabídkou zahájení debaty nad zhoršující se finanční situací zahrad. Reakce se nedočkali. Teď s obavou čekají na vývoj v letošním roce, kdy se nacházejí v daleko horší ekonomické kondici, než tomu bylo vloni. 

„Kvůli loňským výrazným škrtům jsme zabrzdili rozvoj areálů, omezili opravy, vyčerpali rezervy na zvládnutí složité situace. Abychom mohli dále naplňovat naše poslání a zajistit odpovídající podmínky pro chovaná zvířata, budeme znovu žádat stát o finanční pomoc, které se jiným dostalo. Věříme, že uspějeme. Doufáme také, že v blízké době bude možné otevřít venkovní areály zahrad, byť s případným omezením počtu návštěvníků,“ zdůraznili ve společném stanovisku ředitelé českých unijních zoo.

Ministerstvo životního prostředí slíbilo v reakci na dotaz Deníku navýšit peníze v dotačním titulu pro zoologické zahrady. „Rozhodli jsme se navýšit náš dotační titul "Příspěvek ZOO" na 30 milionů korun a jeho co nejrychlejší administraci, abychom podobně jako vloni na jaře pomohli zoologickým zahradám, které se zejména v důsledku mnoha měsíčních výpadků příjmů ze vstupného dostávají do kritických situací. Se zoologickými zahradami zůstáváme ve spojení a jsme připraveni hledat další zdroje financování, ty už by ovšem vyžadovaly i navýšení rozpočtu MŽP," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Peníze si rozdělí 28 zoologických zahrad. V minulosti bylo ve fondu i 6O milionů korun, pak ale došlo ke snížení řástky až na 18 milionů korun.