Za znovuotevřením otázky krajské příslušnosti stojí krize ve zdravotnictví ve Šluknovském výběžku. Jediná plnohodnotná nemocnice v Rumburku je v insolvenci a lidé se bojí o své zdraví. Přestože povinnost zajistit zdravotní péči leží na zdravotních pojišťovnách, řada obyvatel regionu viní vedení Ústeckého kraje z laxního přístupu.

„Uvidíme, jak se k tomu kraj postaví. Pokud nic neudělá, v září se tu připomenu a znovu tuto věc otevřu,“ řekla na posledním jednání rumburského zastupitelstva jeho členka Anna Zibnerová (ČSSD). Naopak uznání lidí si vysloužil Liberecký kraj při přebírání frýdlantské nemocnice, která také nebyla v dobré ekonomické kondici. Slova Zibnerové se dočkala pozitivní odezvy nejen mezi zastupiteli, ale i mezi lidmi na sociálních sítích.

Šluknovský výběžek přitom do Libereckého kraje už v minulosti patřil. Podle zákona z roku 1948 spadal tehdejší rumburský okres pod Liberec až do roku 1960, kdy došlo na další reformu územního členění Československa.

„Historicky máme blíže k Libereckému kraji, lidé jsou tak nastavení. Jezdí tam za zábavou, nákupy i lékaři. Mnohem častěji než do Ústí nad Labem,“ řekl předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska a starosta Krásné Lípy Jan Kolář.

Ne ve všech oblastech si ale severní cíp země může na nezájem ústeckého hejtmanství stěžovat. Například v opravě silnic Šluknovský výběžek přehlížený není. V porovnání s jinými regiony sem putuje na rekonstrukce vozovek poměrně velké množství peněz.

Ještě před několika málo lety přitom připomínaly zdejší hlavní silniční tahy spíše tankodrom. Nyní je nový povrch třeba na páteřní silnici z Rumburka přes Šluknov dále na západ nebo z Krásné Lípy do Varnsdorfu. Dostalo se i na méně frekventované silnice, třeba na tu z Krásné Lípy přes Kyjov do Doubice.

Přesun pod Liberecký kraj není úplně nový nápad. Přidružit k sousednímu kraji totiž chtěla řada komunálních politiků už před více než dvaceti lety, kdy se tvořily nové kraje. Tehdy ale parlament jejich přání nevyhověl a stanovil území krajů na základě hranic okresů. Výběžek tak i se zbytkem Děčínska připadl do Ústeckého kraje.

Pokud by nyní Šluknovský výběžek sehnal dostatečnou politickou podporu, změna by trvala řadu let. „V případě přesunu obcí z jednoho samosprávného kraje do druhého by musel být vydán pro tento případ nový zákon o změně hranic krajů. Tato situace už jednou v minulosti nastala,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Narážel tím na začátek roku 2005, kdy se přesunulo 25 obcí z Vysočiny do Jihomoravského kraje a tři z Moravskoslezského do Olomouckého.

„Mluvím se starosty z regionu, kteří říkají, že spádovost k nám je jednodušší než na Ústí. Já ty jejich stesky chápu, ale uchvatitelské ambice nemáme, že bychom chtěli sousední kraje chtěli připravovat o některé regiony,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. On sám si neumí představit, že by se pro změnu hranic kraje našla ve Sněmovně i v Senátu dostatečná podpora.