„Děti, nezlobte se, do toho tedy nepůjdu," zněla odpověď Jitky Knížkové, učitelky základní školy Na Šumavě. Přišli za ní v prosinci bývalí žáci. Prosili a tvrdili, že sto podpisů potřebných k přihlášení svého nejoblíbenějšího učitele do soutěže Zlatý Ámos, seženou obratem. Doufala, že se jim to nepodaří. Ale překvapili. Netrvalo dlouho a už společně jeli do Liberce na regionální kolo. V něm museli obhájit a vysvětlit, proč vybrali právě svého učitele.

Jitku Knížkovou čekal pohovor s porotou. Ta vycítila, že parta ze Šumavy vložila do své prezentace srdce a úctu ke své učitelce. Vyhrála.Hurá na semifinále

Do Prahy teď musely děti vybavit bývalou třídní třemi předměty. Takovými, které vysvětlují a znázorňují jejich hezký a kamarádský vztah. Vybrali plyšového lvíčka jako krále zvířat a vůdce smečky, tričko, které si společně vyrobili a k tomu ještě spojkový kotouč. Proč? Bývalá třídní je s nimi stále ve spojení. I když už jsou na druhém stupni, přijdou se poradit, pochlubit a také zavzpomínat.

„Tuto třídu jsem učila pět roků. Strávili jsme společně mnoho času. Těší mě, že si vzpomenou a že za mnou přicházejí," potvrdila bývalá třídní dnešních šesťáků.

V semifinále už bude jablonecká učitelka plnit náročnější úkoly. Žáci ji v tom ale zase nenechají. Také na ně čekají utajené úlohy.

„Všichni učitelé, které jsem měla zatím možnost v soutěži poznat, byli skvělí. Uvědomila jsem si, jak moc si vážím toho, že se děti rozhodly mě přihlásit. Získala jsem dojem, že svoji učitelskou práci nedělám zbytečně," shrnula své dojmy z regionálního kola Jitka Knížková.

Mají více znalostí

Potvrdila, že dnešní děti určitě nejsou horší, ale jsou jiné. Málo sportují, ale mají zase více znalostí v práci s technikou. Doba je žene rychleji dopředu. Záleží na každém z nich a také na rodičích, kam se v životě nasměrují.

„Některé už přicházejí s ostrými lokty. Ale to se snažíme usměrnit. Učím devatenáct let a neměnila bych. Od školky jsem si šla za svým snem být učitelkou. Jsem na Šumavě spokojená," zamyslela se nad učitelským povoláním semifinalistka.

Dodala, že některé děti jí z hlavy nikdy nevymizí. Častěji se ale hlásí ti raubíři. Každého učitele potěší, když to jeho žáčci dotáhnou daleko.

Jitka Knížková dnes zase učí v první třídě. Vštěpuje prvňáčkům pravidla chování a první školní znalosti. A těší se, že s nimi stráví dalších pět let.