Výstavba pavilonu urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec (KNL) se zřejmě dočká podpory z evropských zdrojů. Až 300 milionů korun by mohla nemocnice získat díky příslibu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Uvedl to během čtvrtečního jednání s hejtmanem Martinem Půtou (SLK) a zástupci krajské nemocnice. Pečlivě připravovaný projekt nového pavilonu byl zařazen do nového Národního investičního plánu. Jednání se zúčastnila i poslankyně za Liberecký kraj Jana Pastuchová (ANO).

„Slib ministra Vojtěcha velice vítám. Kdyby k modernizaci nemocnice nedošlo, hrozil by odchod lékařů, nemocnice by pozbyla konkurenceschopnosti a klesla by na úroveň okresního zdravotnického zařízení,“ vysvětlil Půta. „Věřím také, že slíbených 300 milionů do této oblasti nebude ze strany státu poslední investice,“ dodal hejtman.

Pod krajskou nemocnici spadá několik nadregionálních center, kde se poskytuje špičková zdravotní péče na úrovni fakultních nemocnic. Ať už jde o traumatologii, kam vrtulníky svážejí těžce zraněné lidi z celého regionu, kardiologii, neurochirurgii a neurologii či onkologii. Liberec patří také ke špičkám v oblasti operací pacientů s poraněním míchy.

Bývalá starostka Harrachova Eva Zbrojová
Harrachov má nové vedení. Evu Zbrojovou nahradil na místě starosty Jaroslav Čech

Málo místa a staré prostory

Přesto už roky zápasí s nedostatkem prostor. Nemocnice je roztříštěna do 38 budov, z nichž některé jsou staré přes sto let. Od roku 1978 se tu nepostavil žádný nový objekt. Plánovaný urgent na Kunratické v 90. letech skončil fiaskem. 

„V současné době v celém Libereckém kraji takové komplexní zařízení jako krajská nemocnice není. Odborně se rozvíjí tempem, které odpovídá požadavkům současnosti, ale za neúměrnou cenu,“ připomněl generální ředitel krajské nemocnice Richard Lukáš podmínky, v jakých liberečtí lékaři, mezi které patří kapacity typu profesora Petra Suchomela nebo traumatologa Jaroslava Šráma, musí pracovat.

Martina Josífek Zelinková z Tanvaldu bojuje s rakovinou po svém. Sotva se dostala z nejhoršího, vyrazila na 3600 kilometrů dlouhou pouť do poutního místa Santiago de Compostela ve Španělsku. Na koloběžce, které říká Bílý Rytíř. Foto z poutě.
Zázračné chvíle Martina Josífek Zelinková z Tanvaldu vtiskla do knihy

Celková cena projektu modernizace KNL včetně vybudování Centra urgentní medicíny vyjde na bezmála 2,5 miliardy korun. Původně měla stavba stát necelé dvě miliardy, prodražil ji ale požadavek na vybudování parkovacího domu, který mělo bývalé vedení města Liberce zahrnout do evropského projektu. To se ale navzdory slibům nestalo. Navýšení investic přineslo i zpřísnění některých hygienických a stavebních norem, které se během přípravy projektu změnily.

Vítaná pomoc z EU

Jen cena stavebních prací stoupla od roku 2017, kdy byla vyhlášena soutěž na projekt, o 14 procent. Vedení nemocnice spolu s krajem tak hledalo možnosti dofinancování. Nakonec se akcionáři (Liberecký kraj, město Liberec a Turnov) shodli na úvěru. Peníze, které by teď nemocnice mohla získat z evropských dotací, projektu pomohou.

„Dalších 300 milionů korun nad rámec schváleného investičního úvěru Libereckého kraje je skvělá zpráva nejen pro občany regionu, kterým naše nemocnice poskytuje péči na české a evropské špičce. Je to dobrá zpráva také pro všechny naše zdravotníky, kteří pro svou profesní seberealizaci a obětavou péči o pacienty potřebují odpovídající špičkové zázemí. A v neposlední řadě je to pěkný vánoční dárek pro nás všechny z nemocnice, kteří jsme za posledních 10 let naplnění vize Centra urgentní medicíny věnovali velké úsilí a energii,“ shrnul Lukáš.

Za příkladnou péči o tato pietní místa na více než desítce míst od Českolipska až po Semilsko předali v multimediálním sále Krajského úřadu Libereckého kraje pamětní plakety zástupce ministerstva obrany Imrich Vetrák a hejtman Martin Půta.
Hejtman a ministerstvo ocenili ty, kteří pečují v kraji o válečné hroby

Nemocnici čeká v příštím roce zásadní krok. Konečně snad získá stavební povolení. „Následně se bude připravovat výběrové řízení na dodavatele stavby pavilonu, energocentra a parkovacího domu,“ vysvětlil vedoucí projektového týmu, profesor Petr Moos.

Ještě předtím se ale musí vybrat firma pro demoliční práce a na jaře vyjedou demoliční čety do Kristiánovy ulice, aby zbouraly chátrající objekty a připravily pozemky pro samotnou výstavbu. „Během roku bude také finalizován model úvěrového financování projektu a dokončen smlouva o bankovním zajištěním celé investice,“ doplnil Moos.