Neobvykle teplá zima probouzí ze zimního spánku nejen rostliny, ale i včely, komáry a hlavně klíšťata. A teploty se mají stále držet nad nulou.

„Nejaktivnější jsou klíšťata z jara a na podzim, kdy jsou příznivé teploty a vlhkost vzduchu," řekla Deníku Zuzana Balašová, tisková mluvčí Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. Vzhledem k tomu, že se klíšťata v posledních letech stěhují do vyšších poloh, postupně si navykají i na nižší teploty například už kolem pěti stupňů nad nulou. „Byl teprve konec února a já už si domů přinesl klíště," postěžoval si Radim Slíva z Teplic. „Naštěstí ještě nebylo zakousnuté, ale i tak už jsem objednal celou rodinu na očkování," dodal.

Klíšťata sledují počasí

Klíšťata mají v oblibě mírné zimy, nepříliš horké léto a dostatek vlhkosti. „Aktivita klíšťat začíná při teplotě nad 5°C. Dá se předpokládat, že v souvislosti s teplým počasím bude jejich aktivita narůstat. Po zimě jsou klíšťata hladová, a proto budou hledat hostitele, a to včetně člověka," upřesnil ředitel Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Josef Trmal. Souběh těchto příznivých okolností například způsobil výjimečné rozmnožení a aktivitu klíšťat v roce 2006, takže se tento rok stal rekordním s dosud největším počtem případů klíšťové encefalitidy v České republice. Klíšťatům v posledních dvou desetiletích také prospělo zvýšení průměrných ročních teplot, proto se zvýšil výskyt i ve vyšší nadmořské výšce.

„Klíšťata se vyskytují hlavně v travnatých, křovinatých a lesnatých porostech. Nejčastěji ovšem v trávě od 10 cm do 1,5 metru. Také se jim daří v povodí řek, kde nacházejí ideální vlhkostně teplotní podmínky," upřesnila Balašová.

Zoonózám na člověku nezáleží

Klíšťová encefalitida (KE) patří mezi onemocnění označovaná jako zoonózy, což jsou onemocnění napadající především zvířata, která jsou však přenosná také na člověka.

„Se psem chodíme na dlouhé procházky do přírody velice často a bez antiparazitálního obojku si výlety vůbec nedovedu představit. To by náš pes byl samé klíště," uvedl Josef Veselý z Brné na Ústecku. „Máme už vyzkoušenou osvědčenou značku a víme, že účinnost obojku je několik měsíců, respektive, že naši fenku ochrání po celou sezonu. Letos bude asi díky teplé zimě zapotřebí nasadit obojek dříve. Pro nás to znamená také už začít používat repelenty," upřesnil devětašedesátiletý důchodce a pejskař Veselý.

Člověk hraje podružnou roli

V případě KE bylo až dosud prokázáno, že tato infekce může být přenesena na více než 20 různých volně žijících živočichů a rovněž na některá domácí zvířata.

Přenos infekce je závislý především na přírodních hostitelích, jako jsou myši a velcí savci (srnčí zvěř). Právě početnost těchto hostitelů má kromě klimatických podmínek zásadní vliv na výskyt a aktivitu klíšťat v daném roce.

Člověk jako pouze jeden z možných hostitelů hraje pro klíšťata jen velmi podružnou úlohu.

„Letošní mírná zima může vést k přemnožení hlodavců (tzv.myší rok), a tím se zvyšuje riziko získat při pobytu v přírodě klíšťovou encefalitidu," uvedl Trmal.

Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Projevuje se prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací nebo ztuhnutím šíje.

Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu.

„Očkování je možné provést v průběhu celého roku. Není třeba je odkládat, ale je třeba navštívit svého praktického lékaře nebo očkovací středisko. Je výhodné si na internetu vyhledat pracoviště, která očkování provádějí. Řada z těchto pracovišť má systém objednávání, obvykle bývá uveden odkaz na bezplatnou telefonní linku, kde je možné se objednat na konkrétní den a hodinu," upřesnil Josef Trmal.

Jak správně odstranit klíště:

- Použít jednorázové gumové rukavice amísto přisátí zakápneme alkoholovým dezinfekčním roztokem. Po pěti minutách použijemekleštičkyurčené k vyndávání klíšťat nebo zvlášť vyhrazenou pinzetu.

- Klíště zachytímetěsně u kůžeakývavým pohybemopatrně odstraníme. Poté znovu potřeme dezinfekcí.

- Klíštěsmočíme v kapce dezinfekčního roztokuavhodíme do toaletní mísy.

- Klíště by se nemělo ani pálit zapalovačem, ani házet do koše!V žádném případěrozmačkávat nehty či jakkoliv mačkat.

- Klíště není dobrémastit,ani vytáčetproti ani po směru hodinových ručiček.

Jak se chránit:

Ideální prevence jeočkování,které je možnékdykoliv během roku,tedy nejen před začátkem klíšťové sezony, jak většina lidí předpokládá. Ovšem v případě očkování v teplejších měsících roku je nutné mít na paměti, žečlověk je chráněn až za 14 dnů po aplikaci druhé dávky vakcíny. V žádném případě očkování a následné přisátí infikovaného klíštěte nevede k těžšímu průběhu onemocnění, spíše je tomu naopak.

Věděli jste, že…

- Virus klíšťovéencefalitidy se nezdržuje jenom v klíšťatech. Protože klíšťata se často přisávají takéna drobné hlodavce, slouží především tato zvířata jakorezervoár nákazy. Každé dosud neinfikované klíště, které se přisaje na hlodavce, jemuž v krvi koluje virus, má velkou šancise samo nakazit klíšťovkou. Tu potompřenáší dál na své příští hostitele, včetně člověka.

- Je velmi citlivé na vyschnutí, a proto pokudleze jen po oděvu, po chvíli sepustí nebo odumře. Na kůži používáme repelenty a na oděv (rukávy) insekticidy.

- Klíšťata se nevyskytujípříliš vysoko, maximálnědo výšky 60 cm od země. Nepadají ani neskákají ze stromů,jak se často traduje. S velkou oblibou se vyskytují ve vysoké trávě.