Taneční terapie má velký ohlas u seniorů jabloneckého Domova důchodců v Pasekách. Na pravidelné dvouhodinovky se vždycky těší. Taneční mistr Petr Veleta je svým šarmem a energií dostane do jiného světa. Někteří si při něm zavzpomínají na protančené hodiny v mládí, jiní se odváží a dají se do tance. Největší přínos má tato terapie pro klienty na vozíčku. Ti už totiž často ztrácí smysl života a smíří se s tím, že pro ně všechno skončilo. Opak je ale pravdou.Mistr tance z Prahy

Taneční mistr je vyzve k tanci. S pomocí pečovatelek se na vozíčku v rámci svých možností pohybují v rytmu hudby, tleskají, usmívají se, žijí. A to byl jeden z důvodů, proč v domově zvolili tento způsob terapie.

„O taneční terapii a lektorovi, který umí pracovat se seniory, především s vozíčkáři a s lidmi s projevy demence, jsme se dozvěděli z televizní reportáže. Dohodli jsme se, že vždy po třech měsících k nám přijede," vysvětluje Šárka Petříčková, vedoucí úseku sociální práce v paseckém Domově důchodců.

Lekce se musí konat pravidelně, aby mohli vyhodnotit jejich vliv na fyzický a hlavně duševní stav našich klientů. Je to pro ně totiž vždy velká výzva k životu. Taneční mistr se jmenuje Petr Veleta, dojíždí sem z Prahy. Je podle Petříčkové úžasný.

Pomohla i ZUŠka

Taneční dopoledne zpestřila na parketu také děvčata z jablonecké Základní umělecké školy. Předvedla několik tanečků, kterými opět seniory velmi povzbudila a potěšila.

Ředitel školy Vít Rakušan k vystoupení řekl: „Zareagovali jsme na výzvu nadace Preciosa, která podporuje mezigenerační soužití. Obrátili jsme se na ředitelku Domova důchodců a naplánovali spolupráci nejen v rámci taneční terapie. Už jsme měli společně se seniory výtvarnou dílnu. Proběhla také vernisáž výstavy. Klienti jsou rádi, když za nimi děti přijdou."

Ředitelka paseckého Domova důchodců potvrdila, že se snaží klientům nabídnout bohatý program. Vedle taneční terapie a spolupráce s uměleckou školou dochází za nimi také dobrovolníci, kteří jim předčítají, vezmou je na procházku nebo přivedou pejska, aby je potěšil, ale zároveň léčil.

Taneční dopoledne hodnotí jako velmi zdařilou akci. „Máme úžasného lektora. Ve chvíli, kdy lidem ochabuje svalstvo a mají už velmi omezený pohyb, je právě tancem a hudbou dovede rozpohybovat. Je to pro klienty velmi silný zážitek a vždycky si o něm dlouho vyprávějí."

I když bylo náročné najít v jeho diáři volné místo, přijal nabídku z Jablonce nad Nisou a do domova pravidelně dojíždí. Na ojedinělé a zdařilé hodiny tance se zdejší senioři vždy těší.

Žije a léčí tancem

A co říká takovému ohlasu sám mistr tance? „Jsem tanečník a choreograf. Celý život tančím. Ale kariéra v takové profesi je krátká. Proto jsem hledal, jak pokračovat i po čtyřicítce. Dostal jsem nabídku tančit s nemocnými seniory trpícími demencí i jinou chorobou nebo jsou na vozíčku," líčí lektor.

Na prvních lekcích v Praze si všiml, že při zvuku valčíku, polky nebo charlestonu se začaly dámy usmívat. „Opakovaly po mne jednoduché pohyby jak jim to jejich onemocnění dovolilo," vylíčil lektor Petr Veleta .

Dodal, že dámy se na něj hezky usmívaly a proto začal docházet do podobných zařízení. A ze stejného důvodu jezdí i za jabloneckými seniory. Držení se za ruce, potlesk a třeba i vzájemné vyzvání k tanci je pro ně totiž hlubokým zážitkem a medicínou, která na chvíli léči diagnosu stáří.

„Na jevišti nevidíte divákům do tváří, slyšíte jen potlesk. Tady je velkou devízou právě to, že vidím, jak moji tanečníci reaguji, jak se jim hodiny líbí a jestli mají radost. Právě pro toto vzájemné potěšení za nimi rád dojíždím a sleduji, jak je pohyb baví a jak rádi poslouchají pro ně známé melodie," dodal tanečník, který značný kus svého života prožil na pódiu pražského Národního divadla.

Taneční terapie patří k nejvyhledávanějším aktivitám, které mají klienti domova v nabídce. Ve dnech, kdy si mohou sejít venku a posedět na lavičkách, si o ní dlouze vyprávějí. A to je pro Petra Veletu ta největší odměna.

Autor: Dagmer Březinová