Narodila se v Plzni, do obce se přistěhovala z Prahy. Trochu velký rozdíl, řeknete si. Pravda, chybí jí více lidí kolem sebe, z předchozích zaměstnání byla zvyklá. Ale nelituje. Bydlet v Dalešicích bylo její přání.
V roce 2010 přednesla zastupitelstvu obce návrh, že bude psát kroniku. I když byla zpočátku reakce rozpačitá, souhlasila. A tak se do toho dala.„Je to velmi náročná práce, hlavně časově. Ale zase se dozvím spoustu zajímavých informací. Ty se hledají špatně. Starousedlíků už je v Dalešicích málo a na staré časy se jim nechce vzpomínat," popisuje svého koníčka, kterého by se ale nevzdala.
Díra v historii
Obec má kolem 180 obyvatel. V jabloneckém archivu našla kroniku vedenou od roku 1927 do 1941. Založil ji a psal učitel dalešické školy Richard Müller. Dalešice tehdy postihlo několik velkých požárů. A tak se mnoho dalších historických materiálů ztratilo.
„Velká díra v dalešické historii jsou léta 1941 až 1945. Byla tady německá škola, německý starosta. Mluvilo se tady německy. Obec představovala jazykovou hranici. Na Malé Skále už zněla čeština," dodala Marie Nedomlelová.
V dějinách vesnice hodlá pátrat dál. Čerpá z dostupných písemných dokumentů, pokud se dochovaly. Od roku 1941 až do 2010 nikdo nenapsal ani řádku. Nebo se o ní neví.
Kaplička a pověsti
Kronikářka Marie Nedomlelová se s vervou pustila do hledání dalešické historie. S ní souvisejí i památky. Proto ji třeba také zajímá, co říkají dějiny o místní kapličce a dalších zajímavých místech kolem obce. Je autorkou pověstí, které vyprávějí například o Čertovské skále a dalších tajemnostech.
„Ráda dělám něco pro ostatní. Jen se člověk nesmí nechat otrávit těmi, které za aktivitou vidí snahu ze zviditelnit. Budu ráda, když kronika potěší toho, kdo si ji přečte," zdůraznila dalešická kronikářka.
Čte kurentem
Dalešická kronikářka ráda čte. Nejraději knížky o poválečné historii naší republiky. Odpočine si i u současných anglických románů, které zvládne v originále. Protože umí i německy, pročítá první dalešickou kroniku, psanou kurentem. Za jeho znalost vděčí svému otci. Když jí zbude čas, věnuje se zahrádce. A pro svoji rodinu výborně peče.
Přivítá každou zprávu z dalešické historie. Kronika ji uchová pro další generace.
