„Jde o nejvyšší strom v republice. Protože neexistuje evidence výšky lesů, můžeme to tvrdit na 99,9 procenta," vysvětlil Richard Slabý, ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem.

Douglaska tisolistá v lesích na Železnobrodsku měří 64 metrů a pět centimetrů.

O Vlastiboři, zapadlé vesničce na Železnobrodsku, se toho píše pomálu. Nejznámější je asi tím, že v jejím okolí za 2. světové války operovala úspěšná partyzánská skupina Konstantin. I její členové se mohli o dnes nejvyšší strom v ČR opírat. O sousedním Návarově se toho pak píše ještě méně.

Unikátní exemplář douglasky tisolisté ve středu znovu přeměřili.

O tom, že se na Železnobrodsku nachází lesy se vzrostlými douglaskami, věděl Richard Slabý již léta. „Vrátil jsem se a viděl, že stromy mají opravdu impozantní rozměry. Nejprve jsem měřil v údolí. A když jsem už odcházel, všiml jsem si jedné ve svahu. Přeměřil jsem ji a ejhle, vycházelo mi 63 metrů a více," vzpomněl.

Pokud by stála douglaska osamocena, nikdy by do takových rozměrů nedorostla. Vyhnaly ji tam její sestřičky, jež si s její výškou příliš nezadají. „V místě je hned několik šedesátimetrových stromů," přiblížil Jan Štauber, odborný lesní hospodář lesního majetku Návarov, pod kterého zdejší lesy v soukromém vlastnictví spadají.

Měření

Stromy se měří několika způsoby. Na místě byli jak lesníci s výškoměry, které se běžně v lese používají, výška byla dále změřena laserovým výškoměrem. A ještě ho změřil člověk sám.

Do výšky přes šedesát metrů se s pomocí lezecké techniky vydal stromolezec Karel Kejla. „Tak se s vámi na chvíli loučím," řekl, když se jal zdolávat mohutný strom.

Když je v koruně, po laně si vytahuje pásmo, které dole odvíjí Richard Slabý.

Karel Kejla samozřejmě nemůže dostat pásmo až na úplný vršek. Už tak se pohybuje, či spíše balancuje ve výšce přes šedesát metrů, kde je kmen douglasky široký kolem sedmi centimetrů.

Nad hlavu zvedá teleskopickou tyč, ze stráně další lesník kontroluje Stanislav Slanina, výkonný ředitel neziskové organizace PEFC ČR (o ní dále) její umístění přesně na vrchol stromu.

Hotovo, změřeno již po několikáté. Potvrzeno, tenhle strom načal ji pětašedesátimetrovou hranici růstu.

Podle Richarda Slabého lze tvrdit i to, že právě přeměřená douglaska je zřejmě nejvyšším stromem v celé střední Evropě.

Zajímá vás, kolik by z ní bylo dřeva? Existují asi tři postupy výpočtu objemu. Ten nejpřesnější ukazuje bezmála šestnáct kubických metrů! Ale pozor, nejvyšší neznamená nejobjemnější. Sestřička měřené douglasky, tak sto padesát metrů od ní, má objem více než dvacet kubíků.

Vraťme se ale k Stanislavu Slaninovi, výkonný ředitel neziskové organizace PEFC ČR. O jakou organizaci jde?

„Jsme nezávislá, nezisková, mezinárodní organizace registrovaná v Ženevě. Naším cílem je především podpora trvale udržitelného hospodaření v lesích," vysvětluje Slanina. V současné době je v republice certifikováno cirka 70 procent lesů. Ať jde o lesy, státní, obecní či soukromé. „A určitě přibudou i církevní. Vlastníci se do certifikace neustále hlásí, vždyť tím získají mezinárodně důvěryhodné logo." A jak lze celý systém vysvětlit obyčejnému člověku? „Sledujeme vlastně celý život lesa, pak i cestu stromů až po vytěžené a zpracované dřevo." A hlavně: dbají toho, aby lesů přibývalo než ubývalo.

DOUGLASKA TISOLISTÁ je stálezelený rychle rostoucí jehličnan. Byl původně rozšířen od pobřežních oblastí na západu Severní Ameriky a od západu centrální Britské Kolumbie, přes Kanadu na jih do střední Kalifornie. V Evropě se pěstuje od roku 1827, kdy její semena do Skotska přivezl David Douglas. Douglaska tisolistá, je velmi vysoký rychle rostoucí strom, druhý nejvyšší jehličnan na světě (po sekvoji vždyzelené). Stromy dorůstají výšky 60- 75 m a více. V průměru 1,52 m jsou časté v starých porostech. Maximální výška 100 - 120 m s průměrem do 4,56 m - což jsou nejvyšší zdokumentované. Nejvyšší žijící exemplář je Doerner Fir, 99,4 m vysoká. Poskytuje cenné jádrové dřevo pro dřevozpracující průmysl.

zdroj: wikipedie.org