„Dostala jsem se k patchworku před osmi lety. Dosloužil nám náš přehoz přes postel a já jsem vyrazila do města koupit nový. Bohužel jsem zjistila, že není co koupit. Jako většina žen z mé generace jsem kamarádila se šicím strojem. Rozhodla jsem se proto, že si ho ušiji. V té době se mi dostal do ruky německý časopis Lena. Našla jsem v něm mnoho vzorů. A byla jsem v tom až po uši. Přehoz jsem ušila a chtěla v patchworku pokračovat," prozradila Eva Brabcová, která svá patchworková díla nedávno vystavovala v jabloneckém divadle.

Existuje klub

Začala hledat spřízněné duše. Zjistila, že v Praze funguje Český patchworkový klub. A tam našla nové, „stejně potrefené" kamarádky. Ukázaly jí další sekci klubu, tzv. artquilt moderní patchwork.

Nejedná se už jen o sešívání látkových čtverečků, ale používáme už i další netradiční techniky. „Seznámila jsem se při tom s fajn lidmi, se kterými se potkávám pravidelně jednou za měsíc. U patchworku se scházejí všechny věkové kategorie, ženy s nejrůznějšími osudy a životními příběhy," popsala svoje nové přátele Eva Brabcová.

Člověk musí mít šikovné ruce, dobré oči a hodně nápadů. Tvořit se dají věci užitkové jako taštičky, kabelky, polštáře, prostírání, ubrusy, deky třeba pro malé děti nebo přehozy o velikosti více než dva na dva metry. Z patchworku se šijí ale také oděvy, vesty, sukně i kabáty.

V artquiltu vzniká umělecká tvorba jako jsou obrazy a koláže. Ty jsou většinou určené na výstavu nebo slouží jako tapisérie.

Vystavovala v Praze

V artquiltové sekci připravují každý rok jednu novou kolekci. Letos byl základem len. Loňská byla hedvábná. Pražská výstava proběhla na začátku dubna, nyní je lněná kolekce vystavená v Hlinsku, pak se přestěhuje do moravského Fulneku a nakonec až do anglického Birminghamu, kde je největší evropská patchworková výstava.

„Letos jsem v Praze vystavovala šest výrobků, nejmenší byla kravata a největší zase přehoz," uvedla tvůrkyně patchworkových děl. Kolekci kravat vytvořila pro pana Eibische, který je spojen s evropskými patchworkovými výstavami. Chtěl, aby v kolekci byla každá jiná. Určitě to bude zajímavá série pánského módního doplňku. Tato kolekce z Prahy pokračuje do německého Karlsruhe.

Spočítat hodiny, které je potřeba patchworkovému dílu věnovat, je těžké. Někdy je delší fáze vymýšlení nového nápadu a námětu. Někdy se zase myšlenky zrodí hned a práce jde od ruky. Některé vzory jsou na čas náročnější.

Klasické patchworkové výrobky jsou obvykle za tří vrstev. „Je škoda, že u nás na trhu není dostatek kvalitních českých látek, většina továren zanikla. A tak kupujeme látky, kde se dá," konstatovala Eva Brabcová.

V sobotu se šije

A jak začít ? Když ne hledáním po internetu nebo knížkou z knihovny, tak návštěvou Domu českoněmeckého přátelství v Rýnovicích. Každou druhou sobotu odpoledne se tam schází Jizerský kreativní klub, který šije někdy i přímo na této schůzce. .

A co je k patchworku potřeba? Zbytky bavlněných látek, pravítko tužka, jehla a nitě na samém začátku postačí. „Časem si pořídíte řezák na látku, řezací podložku, speciální pravítka a dobrý šicí stroj, doporučuje autorka patchworkových děl Eva Brabcová.