„Obcházím firmy a sponzory s žádostí o podporu. Často se velmi diví, že nám nemusejí dát vůbec nic zadarmo. Jejich zaměstnance umíme proškolit v první pomoci přímo na jejich pracovišti,“ zlobí se ředitelka jabloneckého Českého červeného kříže (ČČK) Kateřina Havlová. Ve své funkci je přesně rok. Během doby přišla řada radostí, ale také tvrdého rozčarování.

Papír snese ledacos

Podle platné legislativy musí zaměstnavatel nechat odborníkem proškolit své lidi, aby uměli v případě potřeby zraněnému poskytnout první pomoc. Prioritně kolegovi. Teorie oblasti bezpečnosti práce se od praxe diametrálně liší, Co firma to jiný přístup.

„Bezpečák nám poslal soupis s tím, abychom si těch několik listů přečetli. Jedním z oddílů byl i přehled první pomoci s obrázky,“ líčí padesátiletá Anna, jejíž jméno redakce zná.

Více než na čemkoli technik trval na stvrzení podpisem na titulní straně svého elaborátu. „A jsme proškoleni! Když jsme se ohradili, rovnou nám řekl, ať neděláme obstrukce,“ prozradila žena. Základní kurz první pomoci zvládla u ČČK za své. „Ty tři stovky mne nezabijí,“  dodala.

To není zdaleka všechno, s čím se musí ředitelka ČČK srovnat. „Na spoustě akcí vůbec není zdravotní dohled. I na to zákon pamatuje, ale někteří organizátoři to podceňují,“ míní Havlová s tím, že ve svém ceníku zohledňují, zda jde o sportovní akci či kulturní.

Náhodná setkání

„Náplastí na duši“ jsou pro zdravotníky Českého červeného kříže vedle dobrovolníků či  partnerů i lidé, se kterými se zkontaktují víceméně náhodou. „Ve Spolkovém domě se za námi zastavila řidička, jestli nemáme vytištěný soupis, co je třeba mít v autolékárničce,“ popsala Havlová. Nebyla by profesionál, kdyby přímo obsah na místě neprohlédla.

„Polovina věcí byla s prošlou expirací,“ přiznala řidička. Vyměnila ale jen ty součásti, které bylo nutné. „Paní Havlová mi na omšelý obal přilepila samolepku, že obsah tady na kříži zkontrolovali. To se určitě bude líbit i policistům při náhodné kontrole,“ pochvaluje si s tím, že vůbec nechtěli peníze. Aby se zdravotníkům nějak revanšovala,  požádala o pravidelné dozory na firemních akcích.

„To jsou prostě náhodná setkání,“ míní Kateřina Havlová. Za jedno z nich považuje i dotaz u největšího českého výrobce obvazové techniky. Na všechna školení, kurzy, ale i soutěže mladých zdravotníků a prezentační akce podporující povědomí o první pomoci potřebují obvazový materiál, který už ale nelze použít dvakrát. „Popsala jsem jim situaci s tím, jestli nemají něco vyřazeného. Byli velmi ochotní. A výsledek? Přivezli to na palety,“ raduje se ze čtvrtečního daru ředitelka.

Dík patří dárcům

Dalším sektorem, kde je nejen jablonecký Český červený kříž velmi vidět, je bezpříspěvkové dárcovství krve. Nejen že jubilanty oceňují a předávají medaile MUDr. Janského a plakety, ale především získávají dárce nové. „Každému chceme při setkání ať v nemocniční kapli, či v obřadní síni radnice k poděkování a diplomu předat malou upomínku, v tom nám pomáhají sponzoři,“ vysvětluje Havlová.

I mezi dárci se zase paradoxně najdou ti, kteří se zpětně na Český červený kříž obrátí s poptávkou po jeho službách. „Třeba budoucí maminky chtějí vědět, jak pomoci kojenci nebo batoleti. I takové máme kurzy,“ popisuje zdravotnice.

Peníze, peníze

Hlavním zdrojem příjmů ale stále zůstávají odměny za služby, za školení. Pro prezentaci dělají na kříži opravdu hodně, ale ne všichni si jejich znalostí cení.
Přímo ve městě nemusí být podle Havlové na běžném sportovním utkání doktor a ještě se sanitkou. „Vůz je tam do pár minut a kvalifikovanou první pomoc umíme dát. A myslím tím ve skutečném reálu. Vždyť také kvůli tomu projdou všichni stáží na záchrance,“ dodala Havlová.