Jaké dojmy si odnášíte z našeho regionu?

Jen ty nejlepší. A nesmírně si vážím právě spolupráce s panem hejtmanem, který mě celé tři dny doprovázel v dobrém i ve zlém. Ale ono to zlo vlastně nebylo. S jedinou výjimkou, a tou byla třiceti šesti stupňová teplota ve stínu, což znamenalo téměř 50 stupňů na slunci. A my jsme spolu stáli na mnoha a mnoha shromážděních a museli jsme to vydržet, i když někdy jsme sundali saka a objevili se jenom v košilích. Ten hlavní důvod úcty k panu hejtmanovi spočívá v tom, že právě dnes rada Libereckého kraje rozhodla o zřízení hospice, včetně budovy a finančního zajištění, takže to není žádný planý slib. No a já jsem známý tím, že když přijedu do jakéhokoli kraje, tak první, na co se hejtmana zeptám: „Máte hospic? Nemáte? Ale to byste měli mít."

Ale takových krajů už moc nezbývá.

Karlovarsko a Vysočina. Přesně tak. Tam se dostanu za čtrnáct dní.

Nesetkal jste se jen se zástupci církví nebo s představiteli lidí, kteří prezentují hospicovou péči, ale také se zástupci firem, navštívil jste několik podniků. V jaké hospodářské kondici je Liberecký kraj? A sdílíte po návštěvě dvou významných sklářských firem mírný optimismus České sklářské společnosti, že české sklářství je opět na vzestupu?

Možná, že vás překvapím, ale já bych tento optimismus rozšířil i na textilní průmysl a konkrétním argumentem je textilní podnik Veba, který změnil sortiment, převzal tzv. africký brokát, z toho logicky vyplývá, že změnil i exportní teritorium. No a ten podnik se rozvíjí, je ziskový a přijímá nové zaměstnance. Čili potřebujete tři věci: schopné manažery, odvahu změnit sortiment a odvahu změnit teritorium. Což konkrétně znamená v konkurenci s čínským textilem přejít kromě toho afrického brokátu například na tzv. technické textilie. To na jedné straně a na druhé straně kvalifikovaný textil, tzn. náročný módní textil, kterému se ten běžný konfekční textil nedokáže vyrovnat. Ale ano, sdílím tento optimismus.

Ještě se vrátím ke sklářům. Ve firmě Preciosa jste se prý přesvědčil, že mají opravdu tvrdý chleba.

Dostal jsem velmi speciální dárek, skleněný chléb a skleněnou sůl, a tak jsem skleněnou solí posolil skleněný chléb. Ale podobně speciální ukázku jsem viděl v Crystalexu, kde měli skleničky, v nich měli obsah, který byl k nerozeznání podobný červenému nebo bílému vínu. Chtěli jsme si připít při této příležitosti s panem hejtmanem, ale ukázalo se, že je to gel, takže k pití to nebylo.

Zato jste ocenil další zdejší specialitu, svijanské pivo. Jak vám chutnalo?

V Liberci jsem si dal plzeňské, ale samozřejmě svijanské pivo znám. A i když jsem známým kritikem některých piv, kdysi dávno například popradského piva, tak svijanské pivo mně chutná. Mimochodem, na téma popradského piva když jsem přiletěl na svoji první oficiální návštěvu Bratislavy, tak na první stránce bratislavských novin byl velký titulek: Začalo bourání popradského pivovaru po dvou stech letech provozu. Tak jsem si říkal, je vidět, že moje kritika padla na úrodnou půdu.

Kdo připravuje program Vašich návštěv? Teď narážím na to, že jste vynechal semilský okres nebo zdejší univerzitu.

Existuje základní kostra. V každém kraji musí proběhnout návštěva úspěšných a významných podniků, což jsme splnili. Musí tam být setkání s osobnostmi kraje a se starosty. Nejdůležitější je ale setkání s občany na náměstích. Účast tří až pěti set lidí na každém z náměstí pokládám za úspěch zejména vzhledem ke třicetistupňovým teplotám. Vozím s sebou sčítače, který nesmí data falšovat, takže jsou pravdivá. Jinak program „obaluje masem" hejtman, starostové a samozřejmě ho dotváří ředitel protokolu Jindřich Forejt. Věřím, že příští rok se podívám i do semilského okresu či na univerzitu, kde nyní probíhá zkouškové období.

Vyjádřil jste podporu Ještědu, který marně čeká na zápis mezi památky UNESCO. Jak tomu můžete pomoci?

Prezidentské pravomoci jsou sice omezené, ale mohu chodit na vládu a jednat s konkrétními ministry. S panem ministrem kultury Danielem Hermanem dobře vycházím a diskutujeme spolu o záchraně tohoto typu památek.

Na náměstí v Liberci jste mimo jiné mluvil o problémech s nepřizpůsobivými občany. Jste pro integrované bydlení?

Na každou složitou otázku existuje jednoduchá, srozumitelná a nesprávná odpověď. Podobně neexistuje jednoduchý recept. Jinými slovy: plně sdílím termín nepřizpůsobivý a definuji si ho jako člověka, který bez závažných důvodů odmítne nabízenou práci a je úplně jedno, zda je Rom nebo není. Řešení vidím v rušení sociálních dávek na bydlení, které někdy dosahují závratných částek a nepobírají je nájemníci, ale bílé mafie.

Hovořili jste s panem hejtmanem také o některých bezpečnostních otázkách v oblasti příhraniční spolupráce?

Hovořili jsme o problematice výroby pervitinu, jehož výchozí surovina se vozí z Polska, protože tam jsou zákony liberálnější, a o opatřeních, aby k těmto jevům nedocházelo. Polská vláda má nyní projednávat zpřísnění kontroly nad touto surovinou a při setkání s panem hejtmanem jsem slíbil, že o tom budu hovořit s polským protějškem při setkání prezidentů Visegrádské čtyřky.

Máte k nějakému místu v kraji obzvlášť silný vztah?

Mám. Jsou to Hrabětice v Jizerských horách. Odtud jsem vyrážel na běžkách i pěšky, například na Souš nebo na josefodolskou přehradu, která se v té době právě budovala.

Nemohu si odpustit sportovní otázku. Dnes začíná Mistrovství světa ve fotbalu. Budete mezi diváky, případně máte svého favorita?

Fotbalovým fanouškem nejsem. Mám rád šachy. Na mistrovství náš národní tým nehraje, takže budu sledovat maximálně finále, ale obávám se, že asi ani to ne.