Zajímavé rozuzlení může mít snaha obce Malá Skála o opravu zřícené opěrné zdi. Po pádu zdi na podzim 2010 došlo k sesuvu části nádvoří, které spojuje skalní hrad Vranov a dominantní kapli.Zástupci obce poté absolvovali kolečko jednání, zejména na Ministerstvu kultury. Někdejší ministr Jiří Besser na Malou Skálu zavítal i osobně. Ale peněz se obec nemohla a stále nemůže nikde dovolat. „Rozhodli jsme se, že dále nebudeme žádat o dotaci z Operačního programu životního prostředí. Čekali jsme na schválení dlouho a nakonec jsme stejně neuspěli," popsal Michal Rezler, starosta Malé Skály.

Obec již disponovala projektem, který počítal s vybudováním nové železobetonové zdi a znovu zasypáním nádvoří. Řádově za třicet milionů korun.

Historickou cestou

Zdejší zastupitelstvo se ale rozhodlo oslovit inženýra Víta Mlázovského, který s oblibou pracuje s tradičními technologiemi oprav historických objektů. „Překvapilo nás, když pan Mlázovský řekl, že pomocí starých stavebních technologií může být stavba o dost levnější," poznamenal starosta obce.

Projekt kanceláře Víta Mlázovského počítá s vystavěním stejné zdi, jež se zřítila ze strmého svahu. „Chceme s pomocí horolezecké techniky a jednoduché lanovky vyzvednout kvádry staré zdi ze strže a stavět z nich. Pod nádvořím ale nebude masa hlíny, jež způsobila pád zdi," popsal Mlázovský.

Stará finta

Projektant chce využít fintu, jíž používali dávní stavitelé od nepaměti. Mezi průrvou ve skále chce v několika patrech vystavět klenby tak, že prostor mezi zdí a plochou nádvoří bude dutý.

„Pod nádvořím by byl tak metr materiálu. Důležité je, že u paty opěrné zdi bude otvor, kterým se bude dát vlézt dovnitř a provádět kontrolu, případně prostory mezi klenbami čistit," poznamenal Mlázovský.

Stejná technologie je využita mimo jiné třeba v pilířích Karlova mostu v Praze.

Projektant navíc předpokládá, že cena rekonstrukce podle jeho projektu bude až řádově nižší než cena, s kterou operuje projekt železobetonové zdi.

Problémem takové opravy je totiž i přísun materiálu na místo. Na nádvoří se prostě nedostane stavební technika.

Příjemná budoucnost?

Vít Mlázovský se do fyzické realizace projektu vrhne až na jaře. „Musíme skalní průrvu důkladně změřit," vysvětlil.

Na práci se již těší. „Myslím, že to bude příjemná akce. Bude nás bavit tradiční postup prací a obec zase potěší, že ušetří," doplnil Mlázovský, jež se podílel na návrhu středověkého jeřábu na hradě Točník či dřevěného mostu na hradu Krakovci (známý z filmu Ať žijí duchové).

Vedení obce je na projekt Víta Mlázovského zvědavo. „Určitě se poohlédneme ještě po nějaké dotaci, ale té se v drtivé většině případů musí přizpůsobit projekt, což je špatně. Takže když peníze neseženeme takhle a pokud bude projekt pana Mlázovského levnější, vrhneme se na to vlastními silami," doplnil Michal Rezler.

Havárie 2010

Již v létě roku 2010 statik varoval obec, že opěrná zeď je natolik vyboulená, že hrozí zřícením.

Abnormálně vlhký podzim pak dokonal dílo zkázy. „Absolutně jsme tak rychlý průběh nepředpokládali," poznamenal statik Jiří Starý, který zkoumá zámky a hrady doslova v celé republice.

Jen pár dní poté, co Jablonecký deník o havarijním stavu zdi informoval, se zeď zřítila. Několik kamenů se dovalilo až k blízkosti domů v podhradí. „Vypadá to, že padal celý blok zdi," popsal Jiří Nejedlo, tehdejší starosta Malé Skály. Naštěstí se v době pádu dole v lese nikdo nepohyboval.

Obecní úřad, statik, památkáři a pronajímatelé hradu Vranov na místě zřícené opěrné zdi provedli po několika dnech místní šetření. Výsledek? Za pád mohlo extrémně vlhké počasí.

Všichni zainteresovaní tehdy věřili, že oprava se podaří provést do letní sezony 2011. Máme tu rok 2013 a zřícený parkán je stále zakryt plachtou.

Panteon a Vranov

Strážní hrad Vranov se rozkládá na úzkém a strmém pískovcovém útesu nad Jizerou. Byl založen Heníkem z Valdštejna okolo roku 1425. V současné době je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách.

Největších změn doznal v první polovině 19. století, kdy panství koupil textilní podnikatel František Zachariáš Römisch. Ve zříceninách i blízkém okolí dal umístit romantické pomníky a mohyly. Celé bývalé hradiště nazval Pantheon. Dodnes se v areálu zachovala Síň tří císařů.

Dominantou Panteonu je novogotický letohrádek s břidlicovou věžičkou z roku 1826.