Hranice jsou sice otevřené, ale pokud začne platit nové nařízení saské vlády, tak se pro nás fakticky zavřou, stěžují si pendleři z česko–německého pohraničí. Vadí jim, že od 11. ledna budou moci překročit hranici pouze za dodržení nového pravidla, které určuje, že se musí nechat otestovat dvakrát týdně na covid a zaplatit si testy ze svého. Obrátili se proto na ministryni sociálních věcí a sociální soudružnosti Saska Petru Köppingovou.
V otevřeném dopise, který za pár hodin podepsaly stovky lidí, pendleři uvádějí, že z nich vláda dělá občany druhé kategorie. „Lze jen těžko předpovídat, jak toto opatření ve výsledku dopadne na zaměstnavatele a potažmo na celý česko-saský příhraniční region. Bohužel vzniká jakási druhá třída pracujících a studentů. Ač cestují za prací a studiem z různých vzdáleností jako ostatní lidé, tak jen pro ty, kteří u toho potřebují překročit státní hranici, je přístup k práci a vzdělání značně ztížen, ne-li znemožněn,“ píše se v dopise.
Signatáři pak dále upozorňují, že zaměstnanci, studenti či rodiny, jejichž děti navštěvují školská zařízení v sousední zemi, nemají možnost čerpat žádné kompenzace na rozdíl třeba od firem.
„Chceme věřit, že je i ve vašem zájmu a ve vašich silách a v silách příslušných orgánů nalezení řešení, které neudělá z lidí žijících na obou stranách hranice občany druhé kategorie, kteří za rovný přístup k práci a vzdělání musí platit,“ vysvětlují v dopise saské ministryni pendleři.
Autorem dokumentu je Robert Prade, který bydlí v německé Žitavě, ale každý den dojíždí do Liberce, kde pracuje jako ředitel azylových domů. Doposud pro něj a ostatní pendlery platila výjimka, kdy stačilo doložit při kontrole na hranicích, že jede za prací nebo se z ní vrací domů. „Nové nařízení vytváří finanční i logistickou překážku pro dojíždějící za prací,“ řekl.
„Nařízení je tak neurčité, že zatím nikdo nevysvětlil, co znamená nechat se testovat dvakrát týdně. Jestli to znamená každé 2 až 3 dny, nebo dvakrát v jeden den? Zatím nevíme, jestli si budou testy uznávat státy navzájem,“ sdělil Deníku Prade.
Dopis podepsal také Zdeněk Úlehla, který z Žitavy dojíždí čtyřikrát až sedmkrát v týdnu do Divadla F.X. Šaldy, kde pracuje jako osvětlovač. „Je to pro mě velká komplikace. Problém vidím ve zjevné diskriminaci části pendlerů, kterým nezavřeli provozovny, tedy zaměstnancům, kteří na rozdíl od těch, jež jsou plně kompenzováni nebo alespoň z části a jsou doma, musí do práce a jsou za to reálně postiženi nejenom komplikací, že musí dvakrát týdně na test, ale i tím, že jim nic kompenzováno není, ani ten test. To je nepoměr, který naštve, a tím mám na mysli pouze skupinu, která jezdí z Čech do Saska,“ vysvětlil Úlehla.
Podle společného vyjádření českého ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka a saské ministryně Köppingové je nové opatření omezující přeshraniční pohyb nutnou daní v boji proti nemoci covid-19. „Veškerá opatření budeme udržovat jen po dobu nezbytnou pro ochranu našich občanů. Jakmile pandemická situace dovolí, uvolníme je. Jednotlivé kroky budeme mezi sebou nadále koordinovat,“ informovali ministři.
Jak uvedl Martin Šrůtek, který pomáhal s koordinací a podepisováním otevřeného dopisu, podobné nařízení platilo i v Bavorsku. „Tam ho nakonec museli zrušit, protože se ukázalo, že je diskriminační. V Sasku to podle mě byla střelba od boku. Důvodem mohl být i fakt, že máme jedny z nejvyšších čísel nové nakažených z celého Německa,“ zmínil Šrůtek, který bydlí s celou rodinou v Žitavě. Narodil se sice v Liberci, ale do německého města jezdil za studiem a později i za prací, nyní žije v Žitavě už 10 let a získal i německé občanství.
„Nedotýká se mě to přímo, do Liberce jezdím jen za rodinou nebo kamarády. Chtěl jsem ale podpořit ty lidi, kterých se to dotkne. Kritika se ozývá z více míst,“ řekl Šrůtek a dodal, že pokud by se lidé nechali testovat v Německu, mohly by je testy měsíčně vyjít na 250 až 300 eur. „Neumím si ani představit, že by tyto náklady mohli hradit zaměstnavatelé. Zvlášť podniky na německo-polské hranici by to mohlo přijít na desetitisíce eur měsíčně,“ připomněl Šrůtek.
Podle zatím nepotvrzených informací se už připravuje revize nařízení. Spekuluje se o tom, že by za až 90 procent nákladů na testování mohl převzít zodpovědnost stát Sasko.
