Petra Bolechová dbá v liberecké zoo na vyváženou stravu zvířat

Jak se u vás formoval zájem o zvířata?

Dodnes vzpomínám na to, jak jsem se ve třech letech setkala se šimpanzem Terezou, která v té době byla vychovávaná lidmi, nosila oblečky a občas se s ní mohl setkat i návštěvník zoo. Také jsem hodně četla knížky od profesora Zdeňka Veselovského. Vystudovala jsem zemědělskou školu a zpočátku mě lákali kopytníci. Nakonec se kruh uzavřel a skončila jsem u opic. Aktuálně učím i na ČZU Praha. Práce v zoo mě baví, rozhodně není stereotypní, spoustu věcí si naplánujete, ale každý den to je jinak.

Primáti se stále těší návštěvnické oblíbenosti. Proč tomu tak je?

Hledáme v nich sami sebe, ta blízká podoba tam prostě je. Pokud před člověka položíte dvě fotografie – na jedné bude gorila, na druhé had – vybere tu první, pokud se nebude jednat o zaníceného herpetologa. Pocitově máme blíže ke gorile, had v nás naopak může vzbuzovat pocit nebezpečí.

Předpokládám, že tomu napomáhá i ztvárnění tohoto druhu zvířat ve filmu.

Přesně tak, zvířata se těší velkému zájmu ze strany filmařů. Na druhou stranu se dopouštějí nepravdivých klišé, ať už se jedná o opici s banánem či ježka s jablíčkem na zádech. To už asi nikdy nevymizí. Tyto filmy navíc mohou podněcovat touhu, že mít takovéto exotické zvířátko doma je prostě super, a výsledkem je zvýšená poptávka po daném druhu a nárůst černého obchodu.

Kdo si počká, Perseid se dočká už v noci na úterý na Jizerce

Dotýká se černý obchod se zvířaty i opic?

Překvapivě ano. Z menších lidoopů je to například gibon, kdy transporty směřují především do Číny a Ruska. Lidé si z něj dělají domácího mazlíčka. Má sice jen sedm kilogramů, ale díky specifické anatomii ramenního kloubu také neuvěřitelnou sílu v rukách, takže když vás chytí, není to žádná sranda. Opravdu to není typický mazlíček.

Na úseku opic jste zaznamenali značný babyboom, že?

Vypadá to na pěknou školku. V půlce dubna se narodilo mládě ohroženým kočkodanům Dianiným. Narodilo se i mládě gibona bělolícého, dvě čerstvá mláďata u paviánů a další jsou v očekávání. Nicméně vše záleží na tom, v jakých podmínkách zvířata chováte, jak dobře máte složenou sociální skupinu.

Jaká je náplň vaší práce jako kurátorky chovu opic?

Od každodenní běžné zootechnické práce po kontrolu provozu, zdravotního stavu zvířat a především manažerování chovatelství.

Zdroj: Deník / Kamil Košun

Zažila jste nějakou příhodu, na kterou ráda vzpomínáte?

Velkou praxi představuje transport lidoopů, takhle jsem se šimpanzi odjížděla do Bratislavy. Vzpomínám si také na jednoho starého samce, který do zoo přišel z revue a chyběly mu některé přirozené šimpanzí návyky. Bylo příjemné sledovat jeho postupnou proměnu i to, jak se mění jeho působení ve skupině – od vůdce až po „seniora“ milujícího mláďata. Začlenit uměle odchované jedince zpět do šimpanzí tlupy se totiž ne vždy povede.

Jak vnímáte to, že se poselství zoo za dobu jejich existence proměnila?

Péče o zvířata se posunula profesionálnějším směrem a především management populací zoo zvířat je zcela odlišný. Zoologické zahrady zvířata už dávno nekupují a neprodávají, ale naopak spolu na transportech a získávání nových jedinců nezištně spolupracují. Naším společným cílem je totiž záchrana celého živočišného druhu a ne jen pouhých jednotlivců.

Jitka Stolínová: Ráda bych znovu v lidech probudila zájem o design

V úvodu zaznělo, že máte na starost výživu zvířat. Jak to funguje?

Jedná se o samostatný provoz, kdy část zázemí je přímo v zoo, jako jsou sklady či přípravny. Následně se krmení distribuuje na jednotlivé úseky a tam si to přebírají ošetřovatelé. Já hlídám, aby vše šlapalo tak, jak má.

Ošetřovatelé vám tedy hlásí své požadavky?

Ošetřovatelé jsou pro mě zpětnou vazbou, jestli je vše v pořádku. Naopak zoologové a výživáři rozhodují o složení krmné dávky. Sestavuji krmnou dávku tak, aby nutričně a živinově odpovídala danému druhu.

Existují nějaké nutriční tabulky?

Informace někdy úplně chybí. Často se jedná o velký kus práce, která nemusí být někdy vidět. Jak říkám, krmivo je to, čím krmím. Celková výživa je ale o tom, že člověk musí znát fyziologii zvířat, znát potravní ekologii a přenést ji do praxe tak, aby odpovídala i legislativě, a samozřejmě hlídat rozpočet a to vše skloubit dohromady.

Kolik ročně utratí zoo za krmivo?

Tím, že zvířata jsou u nás druhově rozmanitá, tak okolo 10 milionů korun.

Které zvíře je z hlediska výživy nejnáročnější?

Takový sob karelský reaguje na výkyvy teplot, takže je potřeba hlídat sezonnost krmné dávky. Výzvu představují mláďata nandu Darwinova, jejich odchov je velmi náročný. Dále je potřeba přizpůsobovat výživu věku zvířat, stejně jako u lidí se mění se stářím jejich metabolismus a živinové nároky. Výživově nejnákladnější jsou lachtani, které krmíme mořskými rybami, a zoborožci živící se hmyzem.

U Jestřebí havarovala řidička motorky. Vrtulník ji transportoval do nemocnice