Asi tím nejznámějším místem jsou dnešní Pekelné doly, které slouží jako motorkářský klub. V minulosti ale zde byly i například sklady ovoce a zeleniny, které využívaly celoročně konstantní teplotu. Vznikly na konci 50. let 18. století, kdy hrabě Josef Kinský potřeboval písek pro své dvě zrcadlárny. Postupem času vznikly ve skalách až čtyři metry vysoké umělé jeskyně, které podpírá síť sloupů bránících jejich zřícení.

Zároveň hrabě Kinský nechal vybudovat několik stovek metrů dlouhý podzemní náhon, jehož voda dávala zrcadlárnám energii a který je za nižších vodních stavů přístupný. Projít se tak dá podzemím přibližně 300 metrů od Svitávky až k Velenické zrcadlárně, případně se na křižovatce podzemních chodeb vydat opačným směrem. V některých místech je chodba jen 160 centimetrů vysoká.

Krajina Holanských rybníků láká filmaře
FOTO: Po stopách Hastrmana. Holanské rybníky si oblíbili filmaři

Neobvyklé místo neušlo ani zájmu filmařů. Tou nejslavnější pohádkou, která v podzemí nedaleko Cvikova vznikala, je S čerty nejsou žerty, kdy se podzemní jeskyně staly domovem knížete pekel Lucifera v podání Karla Heřmánka. Podíval se do nich ale i Petr Máchal, kterého hrál v 37 let staré pohádce Vladimír Dlouhý. Kromě této pohádky se zde natáčela i Nejkrásnější hádanka a Princezna a písař.

Podzemní prostory ve Velenicích mají ale za sebou i pohnutější historii. Na konci druhé světové války do nich přemístila kvůli spojeneckým náletům na Německo svou výrobu Weserflugzeugbau, která měla podobné zařízení také v Rabštejně na Děčínsku.