Polský premiér Mateusz Morawiecki, který Polákům už v květnu sliboval, že kauza ohledně Turówa je skoro vyřešená, podle polských médií v návaznosti na udělení sankcí oznámil, že nepojede na demografický summit v Budapešti, protože by se tam potkal s premiérem Babišem. Do toho Polsko oznámilo, že v pátek řekne české straně, za jakých podmínek je schopno se domluvit. 

Po jednání uvedl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek, který je součástí vyjednávacího týmu, že se podařilo vyřešit dva články připravované smlouvy, které byly dlouhou dobu problematické. „Důležité je také říct, že se stále obě strany chtějí dohodnout. Dohoda je lepší a užitečnější než se soudit,“ řekl Deníku Židek. Mezinárodní jednání budou podle něj intenzivněji pokračovat příští týden ve středu. V pondělí by se měl setkat český ministr životního prostředí Richard Brabec se svým polským protějškem Michalem Kurtykou.  

Brabec po pátečním vyjednávání potvrdil, že vidí významnou změnu na polské straně ve vnímání některých sporných otázek ohledně dolu. „Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun, nechci ale konkretizovat,“ řekl ministr ČTK. „Jsem rád, že se po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády,“ doplnil liberecký hejtman Martin Půta. 

Podle hejtmana Libereckého kraje eskalace problému ohledně Turówa nikam nevede a doplatí na ni obě strany. „Ze všeho nejvíc lidé žijící na česko-polské hranici, kteří každý den dojíždějí do práce v druhé zemi nebo mají za hranicemi blízké příbuzné,“ uvedl Martin Půta. „Jsem přesvědčen o tom, že celý problém Turów bylo možné relativně snadno vyřešit už před dvěma, třemi roky. Vlastník dolu Grupa PGE ale svojí neochotou jednat o našich požadavcích zatáhl do tohoto konfliktu nakonec i obě vlády,“ dodal. 

Polostátní energetická společnost PGE dlouhodobě odmítá, že by těžba měla negativní vliv na úbytek podzemní vody na české straně hranice, jak tvrdí odborné posudky z ČR a Německa. Zároveň vedení firmy popírá, že by těžba probíhala nelegálně. Na tomto tvrzení však stojí žaloba, kterou ČR podala na Polsko u Soudního dvora EU. Ten by ji měl začít v Lucemburku projednávat začátkem listopadu. Do doby, než soud rozhodne, musí Polsko platit půl milionu eur denně za to, že v dole dál těží. O uzavření dolu se podle polské vlády neuvažuje. „Důl Turów a elektrárna jsou garantem energetické bezpečnosti pro miliony lidí. Možnost fungování polských domovů, škol, nemocnic a podniků závisí na jeho stabilním provozu. Elektrárna v Turowě také dodává teplo městu a obci Bogatynia, kde neexistují žádné alternativní zdroje tepla,“ komentoval udělení sankcí mluvčí vlády Piotr Müller. Podle něj jsou sankce nepřiměřené a neodůvodněné. Ještě dodal, že rozhodnutí evropského soudu „podkopává pokračující proces smírného urovnání“ mezi ČR a Polskem. 

Peníze, které by Polsko mělo zaplatit, půjdou, pokud k tomu opravdu dojde, do evropského rozpočtu. To se nelíbí vedení Libereckého kraje, které navrhuje, aby peníze zůstaly v kraji. „Zastupitelstvo Libereckého kraje vyzvalo Evropskou komisi, aby vytvořila finanční nástroj nebo dotační program, do kterého budou převedeny prostředky z denního penále vyměřeného Polské republice. Cílem tohoto finančního nástroje bude podpora realizace opatření, která souvisí s negativními dopady těžby hnědouhelného dolu Turów na životy obyvatel České republiky, zejména na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, monitoring hluku, prašnosti a poklesů terénu v oblasti zasažené činností tohoto dolu,“ uvedla Andrea Fulková z tiskové oddělení kraje. 

Česká republika původně požadovala, aby Soudní dvůr EU stanovil sankce pro Polsko ve výši 5 milionů eur denně. Například podle organizace Greenpeace je současná výše sankcí nízká a nebude pro Polsko dostatečnou motivací, aby problém rychle vyřešila. Podobný názor má i ekonom Lukáš Kovanda. „Půl milionu eur denně není dostatečná pokuta, aby vedla k ekonomické nesmyslnosti těžby. Tím pádem nelze předpokládat, že na jejím základě Varšava těžbu v dole zastaví,“ komentoval situaci Kovanda a podpořil svůj názor daty. Podle jeho výpočtů se na základě těžby v dole Turów v roce 2019 vyrobila elektřina v ceně 2,18 miliardy zlotých. „Podle tehdejšího kursu se jedná o zhruba 506 milionů eur. Denně se tedy díky uhlí z dolu vyrobí elektřina za 1,39 milionu eur. To je suma, která převyšuje částku pokuty zhruba 2,8násobně. Když navíc uvážíme, že důl a navázaní dodavatelé a odběratelé jsou důležitými zaměstnavateli v celém daném regionu Polska, je zjevné, že pokuta 0,5 milionu eur denně nebude dostatečná, aby vedla k ukončení těžby,“ uvedl ekonom. Pokud by podle něj byla částka desetinásobná, tedy pět milionů eur denně, pak už by se skutečně těžba ani po zohlednění dalších přínosů v podobě tvorby pracovních míst Polsku nevyplácela. 

Tlak na polskou vládu, aby kauzu ohledně Turówa rychle vyřešila, přichází nejenom z české strany, ale zaznívá i od polských aktivistů a opozičních politiků a médií. Podle polského europoslance a bývalého premiéra Jerzyho Buzka polská vláda „katastrofálně zanedbala jednání ohledně Turówa.“ Deník Gazeta Wyborcza zase o kauze a jednání polského premiéra Morawieckiho napsal, že „je jako šílený řidič autobusu, který se řítí v protisměru.“