Celkem šest parcel v Železném Brodě požaduje v restitučním řízení dědička rodu des Fours Walderode. „Ne vše je v současné době v majetku města," přiblížil starosta Železného Brodu André Jakubička.Podle starosty se nejedná o velké plochy, radnici však jednání zatěžují. Věc je u soudu. „Rýsuje se ale dohoda. Pro město i soukromé vlastníky by mohla dopadnout bez finančního vyrovnání," vysvětlil starosta, který se s Johannou Kammerlanderovou osobně setkal.

Dědička slavného šlechtického rodu v uplynulých letech uspěla v řízeních o restituční nároky například ohledně zámku Hrubý Rohozec u Turnova, včetně rozsáhlých luk a lesů na Jablonecku, či poplužní statek Červený Dvůr u Jenišovic.

Ostatně, hraběnka des Fours Walderode má k železnobrodsku silný vztah. V roce 2010 přispěla na nová okna a okenice kostela ve Bzí, jednoho z nejstarších a svého času nejdůležitějších kostelů v širokém okolí. „Jako vdově po Karlu Des Fours Walderode mi bylo velkou radostí, že jsem mohla přispět k obnově této památky," sdělila Deníku při této příležitosti Johanna Kammerlanderová.

Rod Des Fours má původ v Brabantsku ve střední Belgii, brzy však přesídlil do Lotrinska. Do Čech přišli příslušníci této rodiny v 17. století. Lotrinská větev rodu později vymřela, zakladatelem české linie se stal Mikuláš Des Fours, jenž za třicetileté války bojoval na straně rakouských císařských vojsk. Stal císařským generálem a později říšským hrabětem. Velel vojskům Albrechta z Valdštejna a od něj také později koupil panství Hrubý Rohozec. Jeden z příslušníků rodu Des Fours se v 18. století oženil s dcerou posledního hraběte Walderode z Eckhausenu. Německý rod Walderode se v českých zemích usadil v první polovině 17. století a k jeho majetku patřilo panství a zámky Potštát a Vrchoslavice na Moravě. Jméno rodu se později ustálilo na hrabě Des Fours Walderode z Montu a Athienville, svobodný pán na Eckhausenu. Tradičním sídlem rodu v Čechách byl právě Hrubý Rohozec