„Z hlediska nominace a případného zápisu do seznamu jsme bohužel ve fázi, kdy dostaly přednost jiné národní kulturní památky. Vždy to byla spíš věc mezinárodní politiky a diplomacie, než že bychom tu měli málo kvalitních památek světového významu,“ říká vystudovaný památkář a ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek.

Proč se stále nedaří dostat Ještěd, stavbu ověnčenou mezinárodní Perretovou cenou, na seznam světového kulturního dědictví, kam se v poslední době dostala třeba hornická oblast Krušnohoří nebo hřebčín v Kladrubech?
ČR teď uspěla po dlouhé době. Zápisu Krušnohoří (společně s německou části v Sasku, pozn. red.) jednoznačně prospěla sériová nominace dvou států. To, že se návrh na zápis podával současně s Německem, byla dobrá taktika. Dva jsou vždycky silnější než jeden. V případě Kladrub jde jednoznačně o něco výjimečného. Když vidíte, jak ten hřebčín funguje nepřetržitě od 16. století, je to něco, co nemá ve světě, nebo určitě v Evropě, obdoby. Navíc to vhodně zapadlo do doby, kdy se řeší ekologie, dopad činnosti člověka na přírodu. Ještěd je proti tomu trochu chudák. Sice je vše k nominaci připravené, ale chybí tu silný tah na branku!

Kdo by měl provést ten výkop?
Ještěd a jeho nominace je o spolupráci mezi všemi zúčastněnými subjekty na úrovni Liberce, Libereckého kraje a vlastníka, tedy Českých radiokomunikací, která je podle mě teď celkem dobrá. My za muzeum jsme schopni a ochotni pracovat na tom, aby třeba na Ještědu vznikla stálá expozice o Karlu Hubáčkovi a historii i současnosti této unikátní stavby. Všechno, co kdy bylo součástí Ještědu od nábytku přes zařízení a dokonce i nádobí se stalo doslova ikonou. My to máme ve sbírkách a často to i zapůjčujeme. Dokonce jsem si nedávno říkal, že by byla legrace, kdyby se taková expozice stala naší pobočkou. Mohli bychom se chlubit, že jsme nejvýše položené muzeum v České republice. Ale bez legrace, vážně si myslím, že by to nominaci také pomohlo. V tuto chvíli je to o tom, aby si k jednomu stolu sedli společně zástupci vlastníka, krajské a místní samosprávy, ministerstva kultury, které má hlavní slovo při přípravě nominace a společně nominaci oživili a ve vhodný okamžik ji podali. A především aby byl Ještěd prioritou i pro politiky, protože je to vysoká hra na mezinárodní úrovni.

A ten časový odhad, nebo už by šlo o věštění?
Jde spíš o načasování. Architektura druhé poloviny 20. století není mezi památkami UNESCO zatím příliš akcentovaná, takže je otázka času, kdy začnou jednotlivé státy posílat své návrhy a k tomu dobře argumentovat, proč zrovna jejich návrh by měl být na seznamu světového dědictví zařazen. A pak je otázkou času, jak rychle se naplní určitá kvóta. V současné době jakékoliv historické město v Evropě, které může být sebekrásnější, už nemá téměř žádnou šanci, protože seznam je na starém kontinentu plný krásných historických měst. Důvodem je, že UNESCO musí dbát o určitou vyváženost, protože pak si asijské a africké státy právem stěžují, že jde o evropskou záležitost a mezi námi zápis samozřejmě funguje jako tahák pro turisty, což ale nebylo jeho původním cílem.

Právě. Když se podíváme, čím prochází Český Krumlov nebo centrum historické Prahy, jak se z turistiky stal obrovský průmysl, nehrozí něco podobného i Ještědu? Nemůže se pro něj případný zápis do UNESCO stát kontraproduktivní?
Popravdě řečeno mě trochu znervózňuje spíš okolí Ještědu. Plány na rozšiřování sjezdovek, ale doufám v moudré vedení města, na jehož katastru Ještěd leží. Ono totiž nejde jen o samotnou stavbu, ale i její okolí, celé pásmo. Když jsem působil na památkovém ústavu, chtěli jsme definovat ochranné pásmo kolem Ještědu, ale celá ta studie skončila tehdy v nějakém magistrátním koši. A od té doby se tím nikdo nezabýval. Takže pokud by chtěl Liberec jako město přispět k zápisu Ještědu na seznam světového kulturního dědictví, měl by tam ochranné pásmo vytvořit. Je to v jeho pravomoci.

Poměrně dlouho se už mluví o rekonstrukci stavby. Je i ta jednou z podmínek zápisu?
Ne. Tam je jiná věc. Aby lokalita mohla být nominována, neznamená to, že musí být ve vynikajícím stavu, viz třeba to Jáchymovsko. Smysl je jinde. UNESCO se chce vyvarovat problémů, to znamená, že ČR musí zajistit bezproblémové fungování památky tak, aby nedošlo k jejímu ohrožení. Což mimo jiné předpokládá právě určité stavební a pozemkové regulativy. Památkové už fungují desítky let a to je možná jeden z problémů, proč by si možná developeři pod Ještědem zápis nepřáli.

Když vás tak poslouchám, znovu si říkám, co by Ještědu prospělo víc aby byl, nebo nebyl zapsán?
Seznam světového kulturního dědictví je velmi prestižní, ale leckde v Evropě se to zvrhlo. Původně bylo smyslem určit a chránit společné kulturní hodnoty lidstva, ne vytvářet turistický bedekr. Já si myslím, že je to spíš o tom, čeho si skutečně vážíme. Značka UNESCO by určitě pozitivně prospěla širšímu okolí Ještědu, tj. Liberci a Libereckému kraji. Samotný Ještěd by se měl postupně dostat do perfektního stavu bez ohledu na to, na kterém seznamu je zrovna napsaný, protože to je už přes 40 let úžasný symbol našeho domova, Libercem počínaje a Českou republikou konče.