Moderní expozice se zaměří na propojení člověka a Krkonoš. Návštěvníci se můžou těšit na interaktivní prvky i historické exponáty Krkonošského muzea, které je uzavřené od října 2017 a v jehož objektu rekonstrukce probíhá. Hotový je nový hlavní vstup do budovy, dílo pražského architekta, profesora Romana Kouckého, autora Mariánského mostu v Ústí nad Labem nebo Trojského mostu v Praze. Netradičně pojatý vchod, vybudovaný na boku historické budovy vrchlabského kláštera, má podobu krkonošské skály v kombinaci s proskleným kvádrem. Má odkazovat na geologické zvláštnosti Krkonošského národního parku.

Vchod do nového Návštěvnického centra Krkonošského národního parku v bývalém klášteře augustiniánů má připomínat skálu. Její podoba budí rozpaky.
FOTO: Roste ve Vrchlabí moderna od profesora architektury nebo betonový bunkr?

Uvnitř objektu jsou v plném proudu stavební práce. „Na stavební část projektu měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění kvůli vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií covidu-19 či nutným provedením statických zajištění základů objektu,“ vysvětlil zpoždění termínu i navýšení cen mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

„Rozpočet projektu přesahující částku 285 milionu roku bez DPH je spolufinancován z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), státního rozpočtu zřizovatele Ministerstva životního prostředí a z rozpočtu Správy KRNAP,“ dodal Drahný.

Vstup do nového návštěvnického centra Krkonošského národního parku má podobu skály.
Návštěvnické centrum KRNAP má hotovou stavební část za 135 milionů i se skálou

Původní expozice Krkonošského muzea ve Vrchlabí Kámen a život byla slavnostně otevřena 28. dubna 1984. Byla svého času špičkou muzejnictví v Česku. Její vybudování trvalo pět let a stálo tehdy závratných 9 milionů korun. Šlo o první audiovizuální expozici v Československu, která představovala hostům muzea horskou přírodu na tehdejší poměry naprosto unikátním způsobem. Na to chce Správa KRNAP navázat.

Dotykové prvky i historické dokumenty

„V původní expozici byl velkým návštěvnickým lákadlem tekoucí potok se pstruhy, tuto myšlenku jsme zachovali a vznikne něco podobného. K vidění bude meandr potoka s obojživelníky a rybami. Expozice Muzea Krkonoš se ale nemá stát vězením pro živé organismy, není to zoologická zahrada. Nabídne řadu dotykových prvků či nově zpracovaných historických dokumentů, filmů přibližující život lidí v Krkonoších. Lidé se hodně dozví například o životě vysídlených Němců,“ nastínil Radek Drahný, jak to bude vypadat uvnitř.

OD DUBNA 1984 byla chloubou Krkonošského muzea expozice Kámen a život. Jedním z tvůrců byl Jan Štursa.
Divadlo o horské přírodě vytočilo pohlaváry

K vidění bude model mlýnského kola, krkonošská kaplička nebo důl na motivy herlíkovických štol z doby Kryštofa z Gendorfu, který představí nejvzácnější horniny a minerály i způsoby historické těžby. Hornická činnost probíhala v Krkonoších prokazatelně od středověku, pravděpodobně ještě dříve. Hory jsou doslova prošpikovány štolami a šachtami, jejich povrch je rozbrázděn těžebními rýhami. Nejstarší důlní díla jsou často zničena mladší těžbou, navíc drtivá většina z nich je veřejnosti nepřístupná.

Krkonošské Vidmo

Návštěvníci zažijí také zvláštní meteorologický úkaz, krkonošské Vidmo. Optický jev nazývaný zvaný vidmo nebo Brockenský přízrak vzniká za určitých světelných podmínek. Projevuje se tak, že vidíte svůj stín na oblacích orámovaný duhou. Vidmo si užívají nejčastěji lidé, kteří se pohybují mezi nebem a zemí. Kromě horolezců, turistů a skialpinistů ho vídají například piloti letadel, vyznavači paraglidingu, parašutisté a piloti horkovzdušných balonů. Poprvé ho vědecky popsal francouzský astronom a meteorolog Camille Flammarion (1842-1925) během letu balonem. Zpopularizovalo ho pozorování na hoře Brocken (1141 metrů nad mořem), nejvyšší v německém pohoří Harz, kde se Brockenský přízrak vyskytuje často.

Klášter augustiniánů ve Vrchlabí byl založen v roce 1705 díky iniciativě rodu Morzinů. Krkonošské muzeum v něm sídlí od roku 1941.
Klášterní tajemství. Archeologa překvapily rakve, paruky a záchody

- Krkonošské muzeum bylo ve Vrchlabí založeno před 140 lety z iniciativy Rakouského krkonošského spolku
- ve středu 17. května 2023 uplyne 60 let od založení Krkonošského národního parku
- Krkonošské muzeum je součástí Správy KRNAP od roku 1966
- původní expozice byla slavnostně otevřena 28. dubna 1984
- budova Krkonošského muzea byla pro veřejnost uzavřena v říjnu 2017, od té doby tam probíhala rekonstrukce objektu
- Správa KRNAP posledních 10 let pracuje na projektu nového Návštěvnického centra Krkonošského národního parku