Podnik s dvacetimilionovým obratem dnes zaměstnává zhruba 30 pracovníků a vedle užitkového skla vyrábí i technické, třeba pro letiště. „Většina produkce míří do zahraničí. V minulosti tu pracovalo i sto čtyřicet lidí, ty doby jsou už ale pryč," řekl spolumajitel sklárny Petr Krátký.

„V prvním pololetí letošního roku prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky kulturní památkou čtyřicet tři staveb nebo jiných nemovitých objektů," sdělila mluvčí Národního památkového ústavu Jana Tichá. V Libereckém kraji jsou tři nové památky.

Kromě sklárny v Janově nad Nisou dostala ochranu památkářů také více než 160 let stará studna s pavilonem na náměstí Dr. Karla Kramáře ve Vysokém nad Jizerou na Semilsku a silniční most přes Kamenici ve Spálově u Semil postavený v letech 1936 až 1938 (o něm jsme v Deníku psali minulý týden.

V Libereckém kraji má památkovou ochranu dalších šest skláren k nejznámějším patří sklárna Klára v Polevsku nebo sklárna v Harrachově. Janovská je podle památkářů typickým průmyslovým objektem Jizerských hor. U soutoku Bílé Nisy a Rovného potoka ji nechal v letech 1911 až 1912 postavit Johann Schorm údajně podle plánů Wilhelma Schloze. Původně se orientovala na výrobu tyčového skla a lisovaného a foukaného stolního zboží. Sklo se však na tomto místě tavilo už v polovině 19. století.

Navzdory nevzhledné přístavbě z 80. let si sklárna dodnes zachovala původní charakter a secesní výzdobu fasády včetně původních oken nebo krovu. Zachována zůstala i generátorová stanice, kde se vyráběl pro sklárnu plyn. „Děláme jen běžné opravy, údržbu, jinak je objekt ve velmi dobrém stavu, a to i po stránce statiky," poznamenal Krátký.

Růžovobílou fasádu nechali vlastníci opravit v 90. letech, pravidelně se musí vyměňovat skla v oknech, rámy jsou však původní. „V budoucnu nás zřejmě čeká oprava střechy," připustil spolumajitel.

Ve sklárně zůstala zachována historická Knoblochova pec, na níž se ale už dnes nepracuje. K výrobě slouží moderní pec. Od užitkového skla, se firma v posledních letech přeorientovala víc na sklo technické, které podle Krátkého představuje přes polovinu produkce. Lisované svícny a figurky, které se dřív prodávaly po kontejnerech, už tu dnes nedělají. Vyrábí je mnohem levněji v Asii.

Tomu janovské Vitrum nemohlo konkurovat, firma se proto zaměřila na malé série a barevné sklo, které velkovýrobci neumí. „Jsme dnes v Evropě jedna z mála firem, kde se ještě dá vyrobit něco barevně náročnějšího i pro nejnáročnějšího klienta," dodal Krátký.