Na minulost v Rychnově u Jablonce nad Nisou nezapomínají. Momentálně totiž probíhá průzkum podzemí, které zde museli vybudovat vězni za druhé světové války.Podle dat, které odborníci získají se potom město rozhodne, jak bude pokračovat a jaká bude podoba památníku.

„V úplně ideálním případě by došlo k odvodnění zatopených prostor a otevření celého podzemí, ale to ovšem přebíháme, protože prozatím ani přesně nevíme, co se stihlo v podzemí vybudovat," řekl starosta Rychnova František Chlouba.

Celému projektu pomohlo i převedení parcel prohlášených za kulturní památku, do vlastnictví města, ke kterému došlo začátkem tohoto měsíce.

„Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, městu bezúplatně převedl majetek s omezující podmínkou na 10 let, a to za účelem vybudování památníku koncentračního tábora," upřesnila ředitelka územního pracoviště Ústí nad Labem Marie Ševelová.

To znamená, že město nemůže minimálně dalších deset let převést tyto pozemky na třetí osobu a má zde vzniknout připomínka minulých událostí.

Letos uplynulo sedmdesát let od příjezdu prvních vězňů do Rychnova. Ti museli pracovat nejen v místní továrně Gettewent, ale v první fázi dobudovávali nedokončený koncentrační tábor.

K jedněm z nejtěžších prací vězňů patřilo kopání podzemního spojovacího tunelu mezi lágrem a továrnou. „Vězni byli přinuceni k těžké práci v podzemí a po celou pracovní směnu stáli v neustále vyvěrající vodě, která jim leckdy sahala až k pasu," napsal Jindřich Kurfiřt na stránkách města Rychnova, kde sám zmapoval celou historii koncentračního tábora.

Právě podzemní část, kterou momentálně prozkoumávají odborníci, by mohla dát vzniknout budoucímu památníku. Město a Severočeské muzeum totiž vlastní původní plány. Je ale těžké odhadovat, co všechno se podařilo postavit. I proto se čeká na výsledky průzkumu. Pokud půjde vše podle plánu, město by je mělo mít ještě letos.

„Celý podzemní objekt měl původně sloužit jako protiletecký kryt a později byl změn na podzemní továrnu. V závěru války byly prostory využívány nejspíše ke skladování," jmenoval využití podzemí Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

První ze sond se dostala do chodby, která je pouze vydřevená, což znamená, že nebyla zcela dokončena a pořád se zde pracovalo. Druhá z chodeb do níž sonda pronikla je už ovšem vyzděná. Proto všichni očekávají další výsledky.

Město chce na základě výzkum vytvořit strategický plán, jak v budoucnosti pokračovat a co všechno by mělo na místě bývalého koncentračního tábora vzniknout.