Monstrózní stavba protipovodňové štoly, která má Jablonec v budoucnu ochránit před velkou vodou, vyvolala už desítky stížností a radnice ji proto nechá posoudit nezávislým soudním znalcem. Ten má zhruba do konce listopadu podat závěrečnou zprávu o tom, jaký mají trhací a ražební práce vliv na okolní domy a zda stavaři postupují vhodným způsobem.„Na základě stanoviska soudního znalce pak rozhodneme o dalším postupu," říká primátor Jablonce Petr Beitl.

Stavba za 454 milionů korun, kterou zajišťují firmy Metrostav a Syner, je kontroverzní od samého počátku. Mnozí Jablonečané totiž zpochybňovali, zda je v povodněmi nedotčeném Jablonci vůbec potřeba. A mnoho stížností přináší i samotná stavba. Nejčastěji lidé upozorňují na domy popraskané od odstřelů, na hluk při trhacích pracích, otřesy a prašnost.

„Jak se pod zemí nedaleko síně střílí, popraskaly nosné trámy. To snad nemůže vydržet nadcházející zimu," popisoval už v červenci například majitel Pohřební služby Jablonec nad Nisou Ladislav Kopal stav smuteční síně.

Ražbou štoly údajně trpí i ojedinělá kulturní památka funkcionalistická Schmelowského vila v Opletalově ulici. „Praskají nám okna a vnitřní omítky," řekl už dříve současný majitel vily Pavel Svoboda.

Stavaři ale v tomto případě souvislost s ražbou odmítali. „Na tuto vzdálenost je téměř vyloučeno, aby popisovaná poškození vznikla od seismických účinků trhacích prací," reagoval Miroslav Vlk ze společnosti Metrostav.

Nezávislý soudní znalec se nyní zaměří právě i na Schmelowského a další chráněné objekty Háskovu vilu, rodinný dům v ulici Palackého a rodinný dům v ulici Průběžná. Kromě toho bude zajišťovat kontrolní měření v místech, kde probíhají trhací práce a posuzovat vliv na objekty v ochranném pásmu stavby. Zároveň s tím má říct, zda je ochranné pásmo správně vymezené a jestli stavaři používají optimální technologie.

Podle primátora Petra Beitla je město připraveno prostřednictvím právního oddělení zajistit občanům dotčeným stavbou právní poradenství.

Podle ředitele jabloneckého závodu Povodí Labe bude protipovodňová štola navzdory hlasům odpůrců účelná.

„K vyloženě vážnému povodňovému ohrožení v Jablonci prozatím nedošlo, ale už mnohokrát byla přehrada tak naplněná, že voda šla přes přelivy. A nikdo nemůže říct, že vážné ohrožení nenastane. Ostatně, stačí se ohlédnout na v Evropě dosud nepřekonanou povodeň, která zasáhla oblast Jizerských hor v roce 1897. Vždyť právě tato tragédie dala podnět k výstavbě přehrad, které by zachycovaly vodu. Za čtyřiadvacet hodin tehdy spadlo 345 milimetrů srážek a povodeň měla obrovsky ničivé následky," míní Jaroslav Jaroušek.

Myšlenka tunelu pod přehradou se zrodila v roce 2005 na jablonecké radnici, a to v souvislosti s úvahami, jak při velké vodě ochránit bulvár 5. května.

V součtu všech jednotlivých staveb vyjde vybudování protipovodňové štoly pod jabloneckou přehradou na 454,2 milionu korun. Většinu finančních prostředků se podařilo získat díky protipovodňové dotaci z Evropské unie. Částkou 25,2 milionů korun se pak na výstavbě podílí i samo Povodí Labe.

Přípravné práce začaly v Jablonci už loni v září. Kompletně hotovo by mělo být do června příštího roku. Protipovodňová štola bude dlouhá 1258 metrů.

„Její smysl je v tom, aby se voda valící se Lužickou a Bílou Nisou mohla dostat do přehrady a z ní pak bezpečně odtékat tunelem pod městem. V některých úsecích Lužické a Bílé Nisy, z nichž vedou do mšenské přehrady přivaděče, mohou za současné situace nastat problémy už při mírně zvýšených průtocích. Vždyť některá koryta v Jablonci zvládají jen jednoletou vodu," říká Jaroslav Jaroušek.