Nejde ale jen o jeho nositele. Pro Liberec má mnohem větší význam. Jméno Antonín nesou v názvu hned dva významné liberecké kostely. Arciděkanský v centru města a farní kostel v Liberci Ruprechticích, který spravují františkáni.

Jedno jméno, dva svatí

Není Antonín jako Antonín. Jak upozornil nejvyšší duchovní správce římskokatolické církve v Liberci, arciděkan Radek Jurnečka, zatímco je hlavní chrám zasvěcen Antonínu Velikému, kostel v Ruprechticích nese jméno Antonína Paduánského. Právě jeho svátek se v kalendáři připomíná 13. června.

Šlo o velmi populárního světce, kterému byla zasvěcena řada kostelů i velké množství kaplí. „Jen na území diecéze jich je přes dvacet," upozornila Jana Michálková, mluvčí litoměřické diecéze, do níž spadá Liberecký kraj.

Kostel zasvěcený Antonínu z italské Padovy, proto Paduánský, byl v Ruprechticích postaven v letech 1909-10 podle projektu liberecké kanceláře Maxe Kühna a Heinricha Fanty. „Ruprechtice a blízké Kateřinky měly roku 1900 téměř 4000 obyvatel. Proto vedla snaha místních k výstavbě kostela přímo v centru obce, ačkoliv v Ruprechticích už stál poutní kostel Panny Marie U obrázku," upozornil v publikaci o zdejším kostele publicista Ivan Gisa.

Sklad a depozitář

Po vyhnání Němců, kteří tvořili podstatnou část obce i následném tažení proti církvi, byla farnost v roce 1950 zrušena a až do roku 1989 sloužil kostel jako sklad a depozitáře muzea a okresního archivu. Farní život se do kostela Antonína Paduánského vrátil v roce 1990, kdy správu převzal řeholní řád františkánů. Dnes je tu farářem Pavel Černý, známý spíš pod řeholním jménem bratr Bartoloměj.

Jméno patrona zdejšího kostela nese služebně nejstarší ze šesti zdejších řeholníků, bratr Antonín, občanským jménem Pavel Kejdana. „Zaměřujeme se hlavně na farní činnost," popisuje farář Bartoloměj. Vypravují svatby i pohřby, věnují se tu i různým skupinám od maminek, dětí až po seniory. „Jen bratr Antonín stále dochází za seniory do zařízení sociálních služeb ve Františkově," dodává farář

Teď se ale jejich pozornost soustřeďuje především na tradiční Antonínskou pouť, v Liberci Ruprechticích která se koná první neděli po 13. červnu. Na příchozí čeká občerstvení ve farní zahradě, ale i klasický řetízkový kolotoč, který k poutím patří.

Antonín Poustevník

Druhý, významem však první, liberecký kostel je zasvěcen Antonínu Velikému, zvanému také Antonín Poustevník. Ten žil na úsvitu křesťanství a je považován za zakladatele mnišských řádů.

Kostel je v mnoha ohledech výjimečný. Už třeba proto, že tu neuvidíte žádné obrazy. „Nenajdete tu jediný, je to figurální kostel," upřesnil arciděkan a zároveň farář zdejšího kostela Radek Jurnečka.

Deset metrů vysoký oltář zdobí kromě kalvárie sochy patronů země Prokopa, Metoděje, Norberta, Vojtěcha. Chybět samozřejmě nemůže ani socha zdejšího patrona Antonína Velikého. Ten je tu zastoupen i v podobě relikvie na ostatkovém oltáři.

Význam památky podtrhla i mluvčí litoměřického biskupství Jana Michálková, podle níž je kostel zasvěcený Antonínu Velikému pouze jediný v celé diecézi.

Stavba je zajímavá nejen svým patronem, ale i výzdobou a historií. Vystavěn byl v letech 1579-1587 na místě původního dřevěného kostelíka ze 14. století.

Novogotická podoba

V letech 1733-1735 prošel barokní úpravou a zhruba o sto padesát let později další přestavbou, která mu vtiskla jeho současnou, novogotickou podobu. V historizujícím stylu byla ostatně v Liberci koncem 19. století postavena celá řada staveb, včetně radnice. Při této poslední přestavbě byla zvýšena kostelní věž do dnešní 70 metrové výšky.

Stavba byla dokončena v roce 1882, v nadcházejícím roce byl kostel vysvěcen. Stalo se tak přesně před 130 lety.

Právě u příležitosti významné události navštíví Liberec i velvyslanec Vatikánu v ČR, papežský nuncius Giuseppe Leanza. Člen diplomatického sboru dorazí na církevní slavnost právě tuto neděli a osobně povede slavnostní bohoslužbu. „Na své výslovné přání nikoliv v latině, ale v češtině, což velmi obdivuji. Čeština není zrovna lehký jazyk," upozornil Jurnečka.

Návštěvu pokládá za velmi významnou. „Není běžné, aby se člen diplomatického sboru zúčastňoval podobných akcí, v podstatě lokálního významu. Bylo to pro nás opravdu velké překvapení, když naše pozvání přijal," podtrhl arciděkan.

Teď jen doufá, že přípravy se podaří zvládnout v rekordním čase. Vzhledem k rozsáhlému archeologickému výzkumu, který se v těchto dnech dokončuje v prostorách mezi farou a kostelem, kudy má vést státní návštěva, půjde prý doslova o hodiny.