Každý, kdo v uplynulých měsících projížděl po hlavním silničním tahu mezi Železným Brodem a Tanvaldem, si jistě všiml čilého stavebního ruchu, který vládl v korytě potoka, jež se vine kolem hlavní silnice. Jmenuje se Žernovník a na území města Železný Brod se jedná o největší přítok Jizery.Protipovodňová opatření tu prováděl podnik Lesy ČR, ostatně ne na prvním a ani na posledním menším toku. „Podařilo se stabilizovat koryto toku a celkově zlepšit protipovodňovou ochranu více než šestitisícového města," popsal mluvčí podniku Zbyněk Boublík.

V období dlouhotrvajících dešťů a záplav dokázalo i koryto jinak poklidného Žernovníku pořádně vřít a znepokojovat životy lidí bydlících v jeho okolí. Povodně v minulých letech na Žernovníku způsobily nemalé škody: například v místech, kde Žernovník protéká v bezprostřední blízkosti silnice první třídy bylo narušeno těleso komunikace, a to zejména v částech opevněných opěrnými zdmi. Povodně se negativně podepsaly i na stavu břehů koryta toku, následně docházelo k vymílání dna.

Postaveny tu jsou kamenné příčné objekty do koryta a břehů toku za účelem stabilizace. Pro zachycení splavenin slouží vybudovaná retenční přehrážka.

„V nově upravených místech koryta je nadále umožněna migrace vodní fauny. Realizované úpravy respektují i stanovištní podmínky ohroženého rybího druhu vranky obecné a dalších druhů ryb. Rybí populaci v daném místě pracovníci Lesů ČR koncem loňského roku navíc podpořili vysazením nových jedinců," přiblížil Boublík.

Vodní tok Žernovník je pravostranným přítokem řeky Jizery, do které ústí v Železném Brodu. Dolní část toku, od soutoku s Jizerou po říční kilometr 1,275, je ve správě Povodí Labe. Dále je již ve správě Lesů ČR.

Žernovník má výrazný bystřinný charakter, který se projevuje především silnou erozní činností a následným posunem značného objemu splavenin.

V minulosti podnik Lesy ČR provedl protipovodňová opatření například v korytě Huntířovského potoka.

Stalo se tak v roce 2007. První etapa prací zahrnovala úpravu částí koryta v obci, druhá výstavbu retenčních překážek pod obcí.

„Smyslem překážek je zadržování velké vody. Přitom se nejedná o záležitost místní, neboť výrazně promlouvá i do toku Jizery. A překážka je vyřešena tak, aby nezasahovala rušivě do přírody," uvedla tehdy Jiřina Rybáková, starostka Skuhrova a Huntířova.