„Na canisterapeutku a její čtyřnohou kamarádku Bezinku jsme už zvyklí, jsou to opravdu dojemná setkání. Když nám ale paní Augustová nabídla, že by za klienty domova přejela i s dalšími zvířecími kamarády, nemohli jsme jinak než souhlasit. Slovo dalo slovo a v pátek za námi nepřijela jen Bezinka, ale i ochočený houser a kozí pár,“ popsala ředitelka Sociálních služeb města Mimoně Kateřina Kapičková. „Tentokrát byla Bezinka v pozadí našeho zájmu, všichni se zajímali především o Sněžníka a kozla s kozou. Ochočený houser byl pro nás velkým překvapením, rozhodně milým,“ dodala Kapičková.

Canisterapii mohla mimoňská organizace starým lidem na jaře nabídnout, protože se jí podařilo získat podporu z projektu Ježíškova vnoučata, který je zřizován Nadačním fondem Českého rozhlasu. „Poté, co jsem zjistila, že Ježíškova vnoučata podporují canisterapii v sociálních zařízeních, oslovila jsem je a reakci jsem dostala téměř ihned. Jakmile jsme našli canisterapeutku, doslova do týdne byla smlouva podepsána,“ uvedla ředitelka. Finanční dar tak umožní provozování canisterapie až do konce letošního roku. „Už nyní ale víme, že i po ukončení projektu,chceme v návštěvách canisterapeutky pokračovat, vždyť radost v očích našich klientů mluví za vše,“ řekla Kateřina Kapičková. Projekt Ježíškova vnoučata podporuje osamocené lidi v domovech, kterým plní vánoční přání. 

Sociální služby města Mimoň začínají využívat canisterapii. Za seniory dorazila cvičená Bezinka.
V Mimoni začali využívat canisterapii. Za seniory přijela cvičená Bezinka

Psí slečna Bezinka pochází z útulku, ale je pro terapii vycvičená a už jen svou přítomností přispívá k odbourání stresu klientů, podněcuje u nich verbální i neverbální komunikaci.

Cvičená fenka dokáže pomoci jak s relaxací, tak v rehabilitační práci, s rozvíjením motoriky i polohováním. Canisterapeutka Jana Augustová potvrdila, že staří lidé si psa nejčastěji hladí, hrají si s ním, zájemci ho mohou odměnit pamlsky, které chovatelka nosí vždy s sebou. Ležící si ho smí vzít do postele. Podle Augustové lidé při setkání reagují různě. Někteří se i ostýchají a udržují od zvířete větší odstup, jiní zase s pejskem touží vzpomínat na ty své, které v životě chovali. „Možností využití k rehabilitaci, procvičování paměti, motoriky třeba při vyčesávání srsti, zapínání obojku, podávání pamlsku ze zavřené ruky a tak podobně je celá řada. Záleží hodně na individualitě a zájmu klientů,“ sdělila chovatelka zvířat. Psa lze také přiložit podél necitlivé nebo nepohyblivé části těla, kterou je potřeba procvičovat tím, že si ho ležící člověk bude hladit.

Potěší i personál

V Krajské nemocnici Liberec pomáhají už dva a půl roku zvířecí terapeuti pod vedením Petry Konečné. „Jako neuvěřitelnou výhodu vnímám, že mám velký časový prostor na jednotlivého pacienta, nejsem nijak limitována. To považuji za malý zázrak. Když vidím, že pacient potřebuje třeba i hodinu, můžu ji s ním strávit,“ řekla Konečná s tím, že největší přínos canisterapie spočívá v psychologické podpoře.

Jejími pomocníky jsou osmiletý Elwis King Druhá šance, pětiletá Crystal Elzara z Lvího ráje a Golden Royal Victory Druhá šance, která se pomalu se zaučuje. A kočky se jmenují Bumbác, Bond Will Brody Cats zvaný James Bond, Baby Will Brody Cats, Kacey Faith de Pavitero zvaná Bambulka a Eleanor Giant Angels zvaná Cvrček. Působí s nimi na spinální jednotce, psychiatrii a oddělení následné péče. „Zvířata dokážou zvednout náladu i nemocničnímu personálu. Jsou i ostatní specializovaná oddělení, kam vyloženě chodím na chvilkové osvěžení určené zdravotníkům. Účastníme se i akcí, jako je Den dětí, a navštěvujeme dětská oddělení,“ zdůraznila Konečná.