Co na to říkají samotní penzisté? Na jablonecké pěší zóně jsme potkali seniorku Boženu Zajacovou. Právě šla z lékárny. Než jsme stačili položit konkrétní dotaz, sama začala:

„To je hrůza. Zrovna jdu z lékárny. Podívejte se. Plná taška a osm set korun."

A ukazuje obsah igelitové tašky. Je zaplněná různými krabičkami a baleními léků.

Máte na to vůbec peníze, nebudou vám chybět?

„Půjčím si od příbuzných, nebo od dětí."

A ještě vyndává jeden recept: „Koukejte, jeden recept mi zbyl, na něj už nemám."

A na jaký lék vám nezbylo? Je důležitý?

„Je to na křeče v nohou."

A co říkáte tomu, že naši poslanci schválili novelu o důchodovém pojištění? Penze porostou pomaleji.

„To já ani nevím. To je hrůza."

Chtěla byste něco vzkázat vládě?

„Jsem z toho na nervy. To takhle nemůžou dělat. Ani nevím, co bych jim vzkázala. Co byste mi radila?"

Co poradit? Vládní představitelé netrpí nedostatkem financí jako mnozí lidé a věci posuzují patrně jen ze svého hlediska. Nedokážou se vcítit do situace člověka, který má existenční problémy.