V následujícím půltisíciletí se drážďanský Striezelmarkt rozvinul v jeden z nejtradičnějších a nejoblíbenějších vánočních trhů v Německu. Každý rok sem přijíždí na 240 obchodníků a trhovců nabízet své zboží, čímž přispívají k uchování pověsti drážďanského Striezelmarktu jako výkladní skříně tradičního lidového umění.

Malá kronika trhu

Drážďanský Striezelmarkt si uchoval svoji nezaměnitelnou tvář i přes některé změny a přesuny stanoviště v rámci saské metropole. Pro obyvatele Drážďan i všechny návštěvníky města tak dodnes představuje zvláštní místo s bohatou tradicí a historií.

1434 Saský kurfiřt Friedrich II. a jeho bratr vévoda Zikmund povolili městu každý týden konání svobodného jednodenního trhu, včetně trhu konaného vždy v den před Štědrým dnem na dnešním Altmarktu. Jak se v historických listinách praví „pro obecní blaho a pro dobro našeho města Drážďany". Toto časově omezené privilegium se původně vztahovalo pouze na trh s masem. Po postních dnech v adventu si zde měšťané vybírali sváteční pečínku na štědrovečerní stůl. A jelikož se trh osvědčil, byl i nadále zachováván a rozšířen na další druhy zboží.

1471 V účtech špitálů sv. Bartoloměje, sv. Materny a špitálu Brückenhof jsou zaznamenány štrýcle a štoly jako milodary městské rady pro chudé a nemocné: „o Vánocích jeden bílý chléb pro chudé, štola pro nemocné, vánoční štrýcl nebo štrucl pro každou jeptišku."

1496 Městská rada za poplatek propůjčovala „štruclová prkna", která se pokládala na kárky jako pulty pro prodej štrýclů a dalšího svátečního pečiva. V roce 1496 jsou v účtech radní komory zaznamenány příjmy za pronájem pultů „6 grošů a 6 feniků za prkna pro štoly o Vánocích".

1500 Trh se nazývá „Striezelové pondělí" (Striezelmontag) a koná se v pondělí před Štědrým dnem. Drážďanským paničkám nabízel vítanou příležitost nákupu svátečního „Striezelu" ze „štuclových prkenných pultů". Dřevěná prkna se pokládala na „štruclové" vozíky nebo kárky a sloužila tak jako prodejní pulty. Pro velký úspěch byl trh později prodloužen od pondělí až do Štědrého dne.

1560 V radních spisech je zaznamenáno, že starosta podle starého zvyku zve ostatní radní „na štrucl", a sice na náklady města. Až do počátku 17. století dostával každý radní k Vánocům dva štrýcly (a na Velikonoce westfálskou šunku). V roce 1617 byly obě tyto naturální odměny nahrazeny peněžní ve výši jednoho říšského tolaru za každou z nich. Tato odměna se ale i nadále nazývala „šunkový" a „štrýclový" peníz.

1624 Přibývá stížností místních živnostníků proti konkurenci cizích kupců. Ale rada města považuje za užitečnější podporu „Commercie" a cizinci nejsou odmítáni. Příliv obchodníků z mnoha saských sídel zvyšuje pestrost trhu.

1698 Král August Silný potvrzuje prodávajícím kupcům a řemeslníkům ze Saska jejich obchodní práva.

1700 Městský sirotčinec provozuje na Striezelmarktu boudy s punčochářským zbožím. Objevují se také panenky a soustružené zboží. Malované hračky tu začínají nabízet obchodníci se dřevěnými výrobky a kupci z venkova, nazývaní lidově „škatuláři" (Schachtelleute), kteří je nakupují přímo v rodinných dílnách v Krušných horách.

1704 Seznamy trhovců naznačují velkou různorodost nabídky: šest hrnčířů, osm perníkářů, tři zlatníci, dva obchodníci se sklem, tři nožíři, dvacet kupců s krajkami, jedenáct soustružníků, deset prýmkařů, jeden punčochář, 21 obchodníků s domácím náčiním, jeden kovář specializující se na výrobu kos, devět kupců s dřevěnými nádobami a osm klempířů.

1800 Mezi nejvýznamnější vánoční trhy v Německu patří v této době vedle drážďanského Striezelmarktu také vánoční trhy v Norimberku, Berlíně a ve Frankfurtu.

1853 Malíř Ludwig Richter vytvořil svým dřevorytem „Výprodej z důvodu ukončení živnosti" (Ausverkauf wegen Geschäftsaufgabe) pomník dětem prodávajícím kominíčky. Malá postavička švestkového kominíčka (tzv. Pflaumntofla) se později stala symbolem drážďanského Striezelmarktu.

1910 Na Striezelmarktu byl zakázán dětský prodej.

1937 Ve Stallhofu mezi Jiřskou bránou (Georgentor) a Johanneem byl uspořádán nostalgický Striezelmarkt se saskými výrobky podle historických předloh.

Stanoviště trhu se v historii často měnila, trhy se konaly na všech těchto různých místech v centru města: Altmarkt, Neumarkt, Hauptstrasse, Postplatz, Johanngeorgenalle, Antonsplatz, Stallhof, Stadthalle, Theaterplatz, Weisse Gasse, Fucikplatz (nyní Strassburger Platz), Ferdinandplatz a nyní opět Altmarkt.

Obří ruské kolo

Když se z historického centra Drážďan vydáte po mostě Augustusbrücke na pravou stranu Labe, už z dálky uvidíte obří ruské kolo. Jakmile se začne stmívat, rozsvítí se 10 tisíc zářivek, které kolo zdobí a osvětlují. Z pětatřicetimetrové výšky je překrásný výhled na labské břehy i na historické centrum Drážďan.

Kolo bylo zkonstruováno a vyrobeno v Nizozemsku, pohání jej čtyři motory a provozuje jej drážďanská rodina Schubertových. Před kolem stojí historický jezdecký pomník saského kurfiřta a polského krále Augusta Silného zvaný Zlatý jezdec. Touto sochou začíná pěší zóna Hauptstrasse, kde se pravidelně konají nejrůznější trhy. Nyní jsou zde malebné vánoční trhy, na nichž najdete stánky s regionálními i mezinárodními kulinářskými specialitami, například medovinou. Přímo pod kolem je stánek s 12 druhy vánočních nápojů „na zahřátí" (cena je 2 až 5 eur).

Otevřeno: denně od 11.00 do 19.00 hodin, pátek - sobota 11.00 - 20.00 hodin

Vstupné: 3 / děti 2,5 eura.