Slavnostní odhalení pamětní desky plukovníku Čestmíru Šikolovi, radiotelegrafistovi paraskupiny Clay, se uskutečnilo koncem listopadu u jeho rodného domu (bývalé škole) v Mukařově, patřící pod Obecní úřad na Malé Skále. Dům nyní obhospodařují místní Sokolové.

Akce se konala u příležitosti plukovníkových nedožitých 95. narozenin, za účasti rodinných příslušníků a několika desítek občanů a hostů. Kromě nich nechyběl ani poslanec Jan Farský, který převzal nad odhalením desky záštitu. Této akce se zúčastnil i hejtman Libereckého kraje Martin Půta a starostové okolních měst a obcí. Vzpomenout na válečného hrdinu přišli také vojáci Klubu vojenské historie Roty Nazdar, kteří u desky drželi čestnou stráž.

Slavnostní ceremoniál začal stejně jako 13. dubna letošního roku u Šikolova nového pomníku na Malé Skále. Chybět nesměla ani oblíbená píseň Čestmíra Šikoly It's a Long Way to Tipperary od skladatelů Jacka Judge a Harry Williamse z roku 1912. Tu si už o dva roky později zpívali britští vojáci. Zpívala se často ovšem i ve 2. světové válce a u nás v Československu po roce 1948 symbolizovala dálku cesty ke svobodě.

V dubnu odhalili na Malé Skále pomník

Připomeňme také, že letos 13. dubna uplynulo 70 let od výsadku skupiny Clay s vysílačkou Eva do oblasti pod Hostýnskými vrchy u obce Hostišová. Rota na našem území operovala ve složení velitel četař aspirant Antonín Bartoš, šifrant četař aspirant Jiří Štokman a radiotelegrafista četař aspirant Čestmír Šikola.

Mukařovskému rodákovi byl k tomuto výročí na Malé Skále odhalen zmiňovaný pomník i za přítomnosti posledního žijícího parašutisty vyslaného za II. světové války z Londýna, generála Jaroslava Klemeše.

Při odhalování nové pamětní desky na rodném domě, představila svého vzdáleného příbuzného studentka 2. ročníku Filosofické fakulty UK, oboru historie, Tereza Dufková, která zde přednesla životopisný referát na téma Čestmíra Šikoly. Mezi těmi, kdo před mikrofonem připomněli Mukařovského rodáka, byl také jeho syn, Čestmír Šikola mladší.

„Jaký má dnes smysl podobné odhalování pamětních desek či pomníků? Myslím, že velký. Čestmíru Šikolovi bylo tehdy kolem dvaceti, kdy udělal zásadní životní rozhodnutí. Hitler tehdy vítězně postupoval Evropou, nikdo dopředu nemohl vědět, jak vše dopadne. Touha po demokracii a obrana demokratických hodnot byla u některých lidí ale tak vysoká, že se k podobnému kroku, jako byl odchod do zahraniční armády a následný výsadek do okupované vlasti, odhodlali. Byli bychom my dnes ochotni vydat se pro obranu demokracie na stejnou cestu? I dnešní doba je nejistá. Maloskalští občané nám mohou být vzorem, jak vzpomínají a uctívají svého velkého rodáka. Tím nám ostatním připomínají naši povinnost demokracii bránit. Moc děkuji všem, kteří se o toto setkání v Mukařově zasloužili, a pevně doufám, že nepřijde doba, kdy takovéto pamětní desky a pomníky bude nutné snímat, jako tomu bylo v nedávné historii," řekl poslanec Jan Farský.

„Jsem rád, že dnes je doba, kdy si lidi, jako byl Čestmír Šikola, můžeme a musíme připomínat. Je třeba zdůraznit, že svoboda není a nebyla nikdy zadarmo," doplnil mimo jiné hejtman Půta.

Na tuto akci navázala vzpomínka na armádního generála Aloise Lišku, kterou uspořádala Rota Nazdar před pamětním obeliskem u jeho rodného domu na Záborčí u Malé Skály. Liška byl velmi významnou osobností tří odbojů. Především byl velitelem Československé samostatné obrněné brigády, která obléhala přístav Dunkerque. Ani zde potom nechyběli významní hosté.