„Kontrola rozchodu teď bude mnohem komfortnější. Kromě toho, že zařízení dokáže odhalit potenciálně nebezpečná místa tratě, mohou se získané výsledky využít i v rámci dlouhodobého efektivního plánování oprav tratí,“ informoval vedoucí týmu, který systém poslední tři roky vyvíjel, Michal Starý. Své síly při vývoji spojili odborníci Fakulty strojní a Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace na TUL.

Prototyp dopravní podnik už používá, díky čemuž odpadla kontrola stavu tramvajové tratě ručními či manuálně pojízdnými měřidly. Zdlouhavé měření probíhalo na základě nařízení zákonem jednou za rok. „Nově je vše automatizované, všechny naměřené údaje se ukládají do počítače. Během krátké doby navíc můžeme proměřit celou tramvajovou trať. Měřit můžeme i opakovaně během roku,“ informoval provozní ředitel DPMLJ Ludvík Lavička. Zařízení, které je primárně určeno pro tramvajové podvozky T3, má za sebou už testování. Měření probíhalo v noci, aby se jízdou o rychlosti 20 kilometrů v hodině nebrzdil provoz na trati.

Kromě automatizace je klíčovou myšlenkou nízkonákladového řešení i sofistikovaný způsob kalibrace a spárování dvou samostatných měřicích jednotek. Měří sice každou kolejnici zvlášť, výsledek ale ukáže v daném místě aktuální stav koleje. Tedy obou kolejnic. „Velkou výhodou je, že se během měření pracuje se skutečným zatížením, protože zařízení je namontované přímo na podvozek. Kolejnice jsou tak zatíženy jako v reálném provozu. Mnohatunová souprava může mít na vzájemnou polohu kolejnic nezanedbatelný vliv,“ zdůraznil Lavička.

Systém jako u vlaků

Podstata automatického měření vychází z laserů, kamer a satelitní navigace. Takový systém se využívá u sledování stavu vlakových tratí. U tramvají představoval překážku fakt, že mají zapuštěnou velkou část kolejí s úrovní terénu. Jelikož podvozek neumožňoval nutnou mechanickou vazbu mezi dvěma měřícími jednotkami, nešlo tak měření za pomoci laserů a kamer použít. „V tom, že to zařízení vyvinuté a zkonstruované na Technické univerzitě v Liberci už dokáže, spočívá unikátnost celého řešení,“ podotkl Adam Pluhař z Oddělení komunikace a marketingu TUL.

Zařízení je pevně uchyceno na tramvajovém podvozku. Kamery jsou napojeny na notebook, který má u sebe operátor sedící ve voze. „Na displeji vidí v reálném čase oba profily. Každou jednotkou promítáme kolmo na kolejnici laserový parsek a kamerou snímáme obraz. Získáváme tedy dva obrazy – levou a pravou kolejnici. Softwarově tyto dva obrazy vyhodnotíme a získáme aktuální rozchod. To byl obtížný úkol. Jedná se totiž o dvě samostatná zařízení, která ale umíme společně zkalibrovat, že měří správně,“ osvětlil autor vyhodnocovacího systému Ondřej Matúšek. Díky satelitní navigaci GPS navíc přesně identifikují problematické místo tratě.

Řopík v Krásné Studánce.
Stát se majitelem řopíku, továrny či sanatoria? V kraji žádný problém

Nový systém měření rozchodu koleje přispěje nejen ke zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti, ale i komfortu tramvajové dopravy, protože se sníží vibrace a hluk. „Dlouhodobý monitoring tratí umožní jejich efektivnější údržbu, výměna kolejnic nebo úprava trati by se dala plánovat v dostatečném předstihu,“ sdělil Lavička.

Technická univerzita v Liberci má zájem zařízení dál komercionalizovat a nabídnout i jiným dopravním podnikům v tuzemsku i za hranicemi. „Vyvinuté zařízení má velký potenciál, vzhledem k tomu, že jej pro měření tramvajových kolejí nepoužívá žádný český dopravní podnik. Zájem budeme zjišťovat i za hranicemi. Naše práce bude spočívat i v hledání firmy, která by mohla zařízení vyrábět,“ komentoval situaci jednatel The University Company TUL Ondřej Moš.