Továrna navazuje na bohaté tradice výroby hudebních nástrojů tohoto kraje, budované řemeslníky a mistry od druhé poloviny 16. století.

Bohatá je historie lubského Strunalu

Zpočátku řemeslníci nástroje vyráběli doma, později se někteří z nich sdružovali a vytvářeli malé manufaktury na výrobu houslí, smyčců, louten, kytar a jiných strunných nástrojů. V roce 1908 byla založena houslařská škola v Lubech, která vychovala několik generací skvělých houslařů. V letech 1968 - 70 se začala budovat Cremona (podle italského města, které proslavil Antonio Stradivari), ze které po roce 1989 po privatizaci vznikla společnost Strunal (zkratka Strunné nástroje Luby). V 80. letech zde pracovalo na 650 zaměstnanců, dnes je jich tu necelá stovka.

Je už klasická hudba na ústupu?

„Nemyslím si. Dokládá to spousta remixů skladeb populární hudby, která je v novém aranžmá za účasti právě symfonických orchestrů či menších těles, jež doprovází zpěváka hrou na klasické hudební nástroje. Myslím si, že v dnešní hektické době nemáme na své děti čas, a proto je neumíme správně nasměrovat a motivovat ke hře na klasické hudební nástroje, kterými samozřejmě housle či violoncello jsou.

V současné době se potýkáme s nedostatečnou koupěschopností především českého obyvatelstva. Důvodem není nedostatek finančních prostředků, ale současná nestabilní ekonomická situace ve státě. Lidé prostě nevědí, co bude, a tak peníze šetří. Státní hudební školy mají zase své finanční limity, a tak se nelze divit, že 95 až 96 procent naší výroby jde do zahraničí.

Mezi naše největší odbytiště patří například Mexiko, Japonsko, USA nebo Rusko. Za poslední dva roky se dobře rozvíjí obchodní spolupráce s Kanadou a ostatními zeměmi latinské a Jižní Ameriky. Oproti těmto úspěchům valem ztrácíme klientelu v zemích EU. Zjistili jsme, že je pro nás výhra orientovat se na trhy celosvětově označené jako rizikové, protože právě obchodní partneři z takových oblastí jsou zvyklí na přísnější pravidla a pokud chtějí, aby je svět respektoval a bral je jako partnery, musí beze zbytku plnit smluvní ujednání uzavřeného obchodu. Paradoxně je tedy lepší platební morálka u takových klientů než třeba u zákazníků z Itálie a Německa," říká generální ředitelka společnosti Ivana Stolařová.

Nově přibudou mandolíny a ukulele

I přes výrazné úspěchy se zde zaměstnanci musí otáčet a hledat stále nové možnosti na trhu. A tak ve Strunalu ještě do konce roku spatří světlo světa nový prototyp italské mandolíny a během příštího roku exotické ukulele. „Oproti naší konkurenci máme výhodu, že Strunal má skutečné odborníky. Pro mě je to rodinná firma, kde se řemeslo předává z generace na generaci a všichni pracovníci mají k hudbě a k výrobě hudebních nástrojů hluboký vztah. K tomu umíme čerpat zkušenosti z mnohaletého vývoje, který je ve společnosti pečlivě archivován, a vyvarovat se chyb z minulosti. I to je know-how, na kterém stavíme," dodává Ivana Stolařová.

Cestovní basa putuje až do USA

Kvalitnímu rezonančnímu dřevu a jeho výběru, procesu zrání a sušení a následnému zpracování, se věnuje zvláštní péče. Nástroje tady vyrobené jsou vhodné jak pro profesionální umělce, tak pro studenty a žáky hudebních škol. „Vyrábíme kytary, housle, violy, violoncella a kontrabasy v pěti velikostech. Samozřejmě také smyčce a struny. Na přání zákazníka umíme vyrobit nástroj na míru nebo dle jeho představ. Denně vyrobíme kolem 65 kusů kytar, 15 houslí a viol a tři violoncella a kontrabasy. Máme tu i unikáty, jako například cestovní basu, kterou vyrábíme podle patentu pro našeho amerického zákazníka. O westernové kytary je zase velký zájem v Rusku," vysvětluje hlavní technolog Hana Tylšarová.

Krása, ladnost a řemeslná zručnost dýchá ve Strunalu na každém kroku a v každé dílně. Srdce muzikanta zaplesá nad tou nádherou, která vzniká pod rukama zdejších lidí, kteří mají hudbu jako poslání. Také tu mnozí pracují 30 nebo i 40 let. Manželské páry nejsou výjimkou. Lze jen věřit, že podle pořekadla co Čech, to muzikant budou na zdejší nástroje hrát další a další generace muzikantů a virtuosů.

Guitariano Ivana Mládka

Firma Strunal vyráběla také polotovar nástroje pro Ivana Mládka (korpus s krkem bez elektroniky), který je k vidění v muzeu nástrojů, jež se nachází ve správní budově. Pověstný smysl pro humor při objednávce I. Mládek rozhodně nezapřel…

Guitariano je nový „revoluční" typ hudebního nástroje. Na první pohled vypadá jako klasická akustická kytara, ale jde o čistě elektronický nástroj, jako jsou třeba elektronické klávesy. Od klávesového nástroje a klasické kytary se však podstatně liší, především pak stylem hry. Jednotlivé tóny nebo akordy jsou u Guitariana tvořeny stiskem kláves, které jsou rozmístěny mezi pražci na krku stejně jako na krku klasické kytary. Tóny nebo celé akordy se ozvou bezprostředně po stisku příslušných kláves na krku nástroje. Pro zvýšení dojmu hry na kytaru jsou na krku Guitariana nad klávesami nataženy lehce stisknutelné gumové struny. Druhá ruka pak ovládá automatický doprovod a ostatní funkce Guitariana, jako je třeba volba tónu, rytmu, nastavení hlasitosti atd.