Určitě ji máte někde doma. Tmavě zelenou pudřenku, památku po babičce. Možná, že se ve vzpomínkách nebo mezi rodinnými starožitnostmi skrývají i další podobné poklady. A možná nevíte, že se jedná o uměleckou krystalerii. Unikát dodnes ceněný mezi sběrateli po celém světě pochází z Jablonce.A právě tam můžete také od čtvrtka vidět ojedinělou výstavu, která představuje kolekci mimořádně komerčně úspěšného českého sklářského designu mezi světovými válkami. Vůbec poprvé je tak na jednom místě k vidění největší muzeální i soukromá sbírka.

Ve dvou výstavních sálech tak mají návštěvníci možnost vidět například unikátní skleněnou šachovnici oceněnou na Světové výstavě v Paříži roku 1937 Grand Prix, kávový servis jako vyřezaný ze slonoviny, který si u jablonecké firmy objednal jeden z tehdy nejbohatších orientálních panovníků.

Umělecká krystalerie se v Jizerských horách zrodila po polovině 20. let 20. století, pod vlivem veleúspěšné produkce lisovaného skla Francouze René Laliquea.

Trendový design a příznivá cena činily z tohoto typu výrobku luxusní, ale zároveň cenově dostupné zboží, které si díky péči firem a invenci designérů často zvučných jmen brzy získalo svou osobitou tvář," vysvětlil Petr Nový, autor výstavy i stejnojmenné knižní publikace.

Za úspěchem umělecké krystalerie, která dokázala prorazit i v době hospodářské krize ve 30. letech 20. století, stál jablonecký podnikatel Heinrich Hoffmann a zejména jeho zeť Henry G. Schlevogt, majitel firmy Curt Schlevogt. Právě jeho čerstvě narozená dcera dala jméno unikátní kolekci, která byla uvedena na trh v roce 1934.

„Schlevogt vymyslel projekt, který v roce nejhlubší krize dokázal firmu nejen uživit, ale dostat ji nahoru. Svou ideou dokázal navíc dát práci lidem v kraji a v odvětví s 80procentní nezaměstnaností!" zdůraznil Petr Nový.

Výtvarníci plakat nemusí

Skvělý podnikatelský tah spočíval v tom, že věci, vyráběné nejen pro okrasu, ale i jako předměty denního užívání vázy, karafy, flakony, pudřenky či kalamáře a podobně nesly kromě mistrného zpracovaní skla rukopis renomovaných návrhářů. „Firma Schlevogt jako vůbec první v kraji uváděla do svých nabídkových katalogů jména designérů," vyzdvihl historik.

Pro Hoffmanna pracoval František Pazourek, ale navrhoval pro něj i železnobrodský výtvarník Zdeněk Juna, Alexandr Pfohl, působící v Novém Boru, či ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově Adolf Beckert.

Tvář Schlevogtovy kolekce umělecké krystalerie nazvané „Ingrid" zase určovali učitel odborné umělecké školy v Jablonci Artur Pleva a řada renomovaných výtvarníků své doby, například ve Vídni působící Vally Wieselthier. Ida Schwetz-Lehmann či Mario Petrucci a další výtvarníci ze střední Evropy.

Jablonecká výstava tak představuje unikátní soubor předních evropských designérů a jak řekl na slavnostním zahájení vídeňský majitel soukromé sbírky Eduard Stopfer: „Je důkazem a inspirací, že dobří designéři mají před sebou v každé době budoucnost…"

Zahájení výstavy se zúčastnili nejen žijící potomci rodiny, ale především ta, která dala unikátní kolekci představené ve 30. letech na veletrhu v Lipsku své jméno Ingrid Schlevogt. Slavnostní atmosféru umocnilo, že muzeum stanovilo den vernisáže právě na její narozeniny.

„Přestože se u žen věk neuvádí, u paní Ingrid Schlevogt jej lze snadno dovodit podle vzniku kolekce. O to víc nás těší, že sem společně se svým bratrem Pierrem Ch. Schlevogtem zavítala," podtrhla ředitelka muzea Milada Valečková, když oslavenkyni předala slovo.

„Velice vám všem děkuji. Děkuji vám.." řekla přemáhajíc dojetí tato noblesní, dvaaosmdesátiletá dáma, která do Jablonce zavítala z Paříže, kde žije.

Celý svět hledí do Jablonce

O jak unikátní kolekci, která v předválečném světě dokázala rozhýbat sklářský trh, se jedná, svědčila nejen přítomnost rodiny zakladatelů firmy, ale i řada dalších zahraničních návštěvníků. Soubor víc jak tří stovek předmětů nejrůznějších tvarů a barev si prohlédla například ředitelka Rakouského kulturního fóra. Na zahájení zavítalo také několik sběratelek umělecké krystalerie z USA.

Výstava potrvá v jabloneckém muzeu až do 28. října. Kromě této kolekce tu můžete vidět i unikátní soubor lázeňského a nápojového skla či skleněné trofeje, například Cenu Thálie nebo Českého slavíka.

Ingrid je víc než značka. Je to i příběh slavné rodiny

IGRID SCHLAVOGT. Podle ní pojmenoval její otec světoznámou kolekci uměleckého a užitkového skla. Na zahájení přijela z Paříže.Hlavní kurátor jabloneckého Muzea skla a bižuterie není jen vynikající historik, ale i skvělý vypravěč. Kombinace, s níž se u odborníků setkáme málokdy. Dokázal to i ve své nejnovější publikaci s názvem Ingrid Víc než jen značka. Hluboké znalosti uznávaného badatele v oblasti historie skla a sklářské výroby na Jablonecku a v Jizerských horách dokázal propojit s poutavými pasážemi osudu jedné jablonecké rodiny.Minulost města se proto čtenáři přiblíží v nových zajímavých souvislostech. Knížka tak plní nejen funkci obsáhlého katalogu ke stejnojmenné výstavě, ale je i poutavou sondou do předválečné historie města, jehož jméno udávalo výrazný tón v oblasti sklářské a bižuterní výroby a jako takové bylo zejména v meziválečném a předválečném období světově známým pojmem.

Jak jste se k rodině přiblížil?
Práce na tématu trvala zhruba deset let, přípravě výstavy a samotné knížky jsem se věnoval roky tři. Zajímavé při tom bylo mimo jiné i to, že jsem se přes historii dostal až k žijícím potomkům rodiny. A snad proto, že jsem už o její minulosti něco věděl, byli ochotni se se mnou bavit.

Předpokládám, že rodina byla po válce odsunuta…
Odešli, či spíše byli odejiti, do Rakouska, část rodiny tam žila ještě nedávno, většina je usazena ve Francii a Německu. Na výstavě bylo příjemné, že její zahájení v den narozenin paní Ingrid vlastně umožnilo setkání všech jejích členů po mnoha letech. To považuji za velmi příjemný bonus celého projektu.

A kdy jste se poprvé setkal řečeno dnešní terminologiís „tváří značky Ingrid" ?
Bylo to v roce 2005 na setkání sběratelů lisovaného skla v německém Saarbrückenu. Když jsme si spolu povídali o minulosti, říkala mi, že je to, jako kdyby se do Jablonce vzpomínkami vracela. Snad i vzhledem k tomu, že členové rodiny si po válce dokázali vytvořit svými schopnostmi dobrou kariéru, nezůstala v nich žádná hořkost, jak bychom třeba očekávali. Paní Ingrid je navíc nesmírně noblesní dáma. Žije v Paříži, protože její otec Henry G. Schlevogt dostal po válce nabídku, aby vedl ve Francii jednu sklářskou firmu. Ale nebylo to poprvé, co paní Ingrid po válce Jablonec navštívila. Přijela sem anonymně již v polovině devadesátých let a roku 2008 oficiálně, kdy jí byla městem udělena čestná medaile Josefa Pfeiffera.

Kde rodina v Jablonci před válkou žila?
Ve vile na Liberecké ulici, tam, co je dnes lékárna. Na výstavě v našem muzeu můžete vidět kromě členů rodiny také fotografii interiéru, který byl i na tehdejší poměry bohatých jabloneckých exportérů velmi luxusní. Hostili nejen své obchodní partnery, často až do uzavření kontraktu, ale v nádherné jídelně s nimi obědvali i někteří zaměstnanci.

Hovořil jste také o tom, že jste při pátrání o rodině narazil na řadu mýtů o rodině, které nebyly tak úplně pravdivé…
To je vždycky nesmírně zajímavé. Začnete se zabývat tématem, které je považováno za relativně probádané, a najednou zjistíte, že tomu tak není. Řada zaručených informací se například traduje o nečekané smrti Heinricha Hoffmanna, dědečka Ingrid.(Ten se měl údajně zastřelit kvůli finančním potížím, ale zřejmě zemřel na srdeční selhání, pozn. redakce.)Velmi jsem dbal na to, aby všechny v knize uvedené informace byly ověřené a dané do historických souvislostí. O totéž jsem usiloval při datování jednotlivých předmětů z kolekcí firem Hoffmann a Schlevogt. Snažil jsem se, aby to byl nejen příběh obchodní značky, ale příběh konkrétních lidí, jedné rodiny a také důkaz toho, že dobrým podnikatelským záměrem a kvalitním designem se lze uživit i v době nejhlubší hospodářské krize.