„Jeden z majitelů je někde v Praze, druhý snad na ostrově Man. Nedaří se je sehnat…" Takový je zatím výsledek snahy o kontaktování majitelů panelového domu na sídlišti Šumava, kde na Silvestra hořelo. Bez střechy nad hlavou i osobních věcí zůstali dva dospělí a čtyři děti, jejich pejsek požár nepřežil.

Čistě povlečené postele, pár hraček pro caparty a základní „domácí" oblečení pro malé i pro dospělé, miska cukroví, ovoce, CD s pohádkou i omalovánky s pastelkami. To všechno připravili operativně členové jabloneckého Českého červeného kříže. „Pro nás to byl ostrý výjezd na výzvu. Cením si, že dobrovolníci, byť byl Silvestr, dorazili do třiceti minut se vším potřebným na místo," chválí dobrovolné členy humanitární jednotky ČČK, jeho ředitelka Kateřina Havlová.

Nejde ale jen o materiální pomoc. Každá taková událost s sebou přináší velký stres a rodina, postižená ztrátou domova, ale i zvířete a svých věcí, nemusí situaci „unést". „Naši členové jsou proškoleni odborníky na poskytnutí psychosociální pomoci v takových případech. I tu jsme evakuovaným nabídli," vysvětlila Havlová.

A kdo za ohněm stojí? Fámy letí rychle. Šuškalo se a po sociálních sítích bleskem šířilo, že sirky v dětských rukou nebo dokonce „varna perníku". Jenže na vině byla vadná, světě div se, elektroinstalace… „Jde-li o elektrické vedení ve zdi, je za ní odpovědný majitel nemovitosti," říká vyhláška.

Není výjimkou, že někteří majitelé do domů příliš neinvestují, ale velmi ochotně byty s minimálním vybavením pronajmou těm, kteří dostávají dávky a příspěvky na bydlení. Mají tak totiž přímý příjem z nájmů zaručen.

O rodinu, popřípadě o rodiny, které přišly kvůli ohni o bydlení, se má tedy postarat majitel domu. „Pokud ale zůstanou bez pomoci, přechází tato povinnost na město, které má prostory pro nouzové ubytování lidí. Na ulici je nechat přece nemůžeme," vysvětlil Jiří Vaníček, pověřený v Jablonci vedením oddělení krizového řízení.