„Když mi bylo pět let, umřelo mi kuřátko. Byla jsem z toho strašně nešťastná, větší smutek jsem zatím nezažila. A tak jsem mu napsala epitaf," zavzpomínala Olga Novotná na své básnické začátky. Další básničku napsala ve druhé třídě. Ale protože se jí sourozenci smáli, s psaním přestala.

„Po několika letech jsem se dostala k poezii Sergeje Jesenina, která mě velmi oslovila. Bylo mi dvanáct," dodala jablonecká autorka. Zjistila také , že se oba narodili ve stejný den a měsíc. A to brala jako zvláštní znamení, výzvu a náhodu, aby v psaní poezie pokračovala.

Další náhody

A náhody pokračovaly. V tiskárně se setkala s Vladimírem Komárkem. Společně prohlíželi jeho grafické listy. Na jednom jí zaujala postava dívky s rovnými rameny. Ty i její tvář ji vyprovokovaly k další tvorbě.

Náhoda opět pomohla. V tiskárně se seznámila s nakladatelem, který jí pomohl ke splnění jejího snu. Vydal první sbírku s názvem Z jistého úhlu, ozdobenou obrázky Vladimíra Komárka.

„Jsou to básničky z mládí. Název vyjadřuje můj tehdejší názor na věci kolem nás," vysvětlila Novotná.

Následovalo úspěšné autorské čtení v Praze Na Slamníku. Tam se setkávali mladí tvůrci a navzájem si představili svoji tvorbu a názory na ni.

Druhá sbírka

Další sbírku už si vydala sama. „Mám ji velmi ráda. Stála mě hodně úsilí. Chtěla jsem si ale udělat radost," zavzpomínala autorka. Je přesvědčená, že člověk musí mít štěstí a zažít souhru šťastných náhod.

„Poezie je umění vidět a naslouchat. Teď nosím v hlavě dvě myšlenky, které bych ráda zpracovala. Musí ale přijít ten správný čas, aby verše nevyzněly banálně," vysvětlila Olga Novotná. Chce se teď více věnovat epické tvorbě, příběhům obyčejných lidí, které kolem sebe potkává a právě v tom momentě ji něčím zaujmou. A z jedné z nich zarecitovala krátký úryvek.

Hrobník…

„Umřel starý hrobník. Některé to udivilo, jako by měl smlouvu na život věčný, když tak věrně sloužil," přečetla jedním dechem. Volné verše na sebe jasně navazovaly, nabídly pohled na život člověka, který je se smrtí jedna ruka.

Dnes píše také krátké básničky pro svého vnoučka. Ráda by je v další sbírce nabídla i ostatním dětem. Poezie pro nejmenší ji také těší.

Chce psát i povídky. Námětů má hodně.