Jen málokterá celebrita dokázala připoutat tolik lidí a upřímného zájmu jako Věra Čáslavská. V roce 2012 přijela do libereckého knihkupectví besedovat nad životopisnou knihou Pavla Kosatíka Život na Olympu. Mnozí z tohoto setkání žijí dodnes. „Vzpomínám si, jak neobyčejnou radost měla z toho, že na besedě, kterou jsme pořádali o knížce, přišlo tolik lidí. Někomu jejího formátu by to přišlo samozřejmé, ona ale měla skutečnou radost a dávala ji druhým najevo. Vybavuji si i její spontánní energii, která se snoubila s přirozeností a skromností. Skromnost a respekt k druhým bývá velkým osobnostem vlastní, ale o Věře Čáslavské to platí dvojnásob," zavzpomínal na setkání, které inicioval, knihkupec Martin Fryč. Přiznal, že kromě jejího „člověčenství" velmi obdivoval i její občanské postoje.

ODKAZ VĚRY ČÁSLAVSKÉ

Starší generace si pamatuje její tiché gesto, odvrácená hlava při ruské hymně, kterým dala v roce 1968 najevo před celým světem nesouhlas se sovětskou okupací. Stejně jako její podpis manifestu Dva tisíce slov. Nebála se promluvit, když bylo třeba. Naposledy před dvěma lety, kdy v rámci uprchlické vlny vyzvala Čechy k soucitu. Obyčejnému lidskému soucitu s utrpením, které si nikdo z nás nedokáže vůbec představit. „Na rozdíl od řady populistických politiků, kteří dokážou jen strašit, ukázala, že uprchlíků není třeba se bát. Ale zrovna tak není třeba se bát Rusů, kterým je potřeba se postavit. Ukázala to v roce 1968 a stejně tak nyní, kdy je to ve světle konfliktu s Ukrajinou velmi aktuální," připomněl Fryč.

VĚRA ČÁSLAVSKÁ si po olympiádě v Tokiu 1964 získala srdce a věrnost Japonců, které byly v roce 2010 korunovány nejvyšším japonským vyznamenáním Řádem vycházejícího slunce. Na její autogramiádu před čtyřmi lety v Liberci přišli i vrcholní zástupci japonské firmy Denso. Na besedě ji vítalo nadšené publikum.

Věra Čáslavská.

Ona sama strach i pokoření zažila. Když nevěděla, jak její vzpoura proti režimu dopadne, a když ji komunistický režim za trest, že se proti němu vzepřela, nenechal dělat nic jiného, než uklízet. A to jen do té chvíle, než si chtěl světovou celebritu (v roce 1968 byla vyhlášena druhou nejoblíbenější ženou planety a nejlepší sportovkyní světa) vyfotit, jak s hadrem ruce drhne schody, západoněmecký turista. Pak už nesměla ani to…

HOLD GYMNASTICKÉHO SVĚTA

Na Věru Čáslavskou zavzpomínal i jej přítel, šéftrenér libereckých gymnastů Lumír Kučera. „Věra byla člověk s velkým Č. Skromná, milá, úžasná. I když odešla, její duch a její zásadovost v postojích, její odkaz tu zůstane pořád. Pro mě neumřela," řekl s dojetím a připomněl i její další výraznou vlastnost. „Byla obrovská bojovnice. Do poslední chvíle. Jen to ji dokázalo v posledních měsících prodloužit život, protože rakovina slinivky je tou nejzákeřnější.," vzpomíná na svou přítelkyni trenér Lumír Kučera.

Liberec navštívila ještě loni. „Přijala naše pozvání na Mezinárodní závody Olympijských nadějí. Každé družstvo jí tehdy přineslo růži. Dojalo ji to. Bylo to pro ni po dlouhé době poprvé, kdy se zúčastnila mezinárodních závodů a ta energie, kterou předávala, byla neuvěřitelná," vybavuje si Lumír Kučera. „Myslím, že si tu připomněla své vlastní mládí i cestu, která vedla až na sportovní vrchol," dodává.

Její jméno si lidé připomněli i během sobotního sportovního dne v Liberci.

TŘI OTÁZKY PRO

Lumíra Kučeru, šéftrenéra gymnastů

Je Věra Čáslavská ikonou i pro vaše dnešní svěřence, mladé sportovní gymnastky a gymnasty?

Pro nás, kteří jsme ji zažili v její hvězdné chvíli, byla skutečná ikona, pro dnešní mladé už je jen jméno. Ona to věděla, ale ani v nejmenším se tím netrápila. Ona mladé lidi naprosto chápala, a hlavně milovala!

Jakou prestiž má sportovní gymnastika dnes?

Asi jako všechny okrajové sporty. Dnes je zájem o takové, kde se vydělávají hlavně velké peníze a to gymnastika není. Stává se popelkou mezi sporty a přitom právě gymnastika je základem pro všechny další sporty. Svůj podíl na tom bohužel nese i to, že z hodin tělocviku mizí nářadí…

Třeba bychom potřebovali novou Věru Čáslavskou, která by zájem mezi mladými probudila…

To máte pravdu. Vedle nás trénují judisté. Také okrajový sport. A v okamžiku, kdy jsme získali zlatou na olympiádě, děti se prý jen hrnou. Takže přeci jen zlatá olympijská ještě nějakou hodnotu má.

Věra Čáslavská

3. 5. 1942 30. 8. 2016

- byla předposlední ze čtyř dětí, měla sestru Hanu a Evu a bratra Václava

- jako malá začínala s baletem a krasobruslením

- první olympijské zlato získala na OH v Tokiu 1964 za kladinu, přeskok a víceboj

- na OH v Mexiku 1968 si získala další zlato a celosvětový respekt za svůj statečný nesouhlas s okupací vojsk Varšavské smlouvy pod taktovkou Moskvy, byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa

získala sedm zlatých a čtyři stříbrné olympijské medaile a 22 ze světových a evropských šampionátů po J. Kennedyové byla druhou nejpopulárnější ženou světa