Desátý březnový den na mnoha radnicích a obecních úřadech na Jablonecku již tradičně zavlají prapory pro Tibet, které připomenou už 54. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Dříve se k této aktivitě pravidelně přidával i Jablonec, jenže město loni v únoru uzavřelo partnerství s čínským městem Beihai a tradice rychle vzala za své. Jak to bude s podporou Tibetu v letošním roce, rozhodnou zítra jablonečtí zastupitelé.Loni o odmítnutí tibetské vlajky rozhodla mimořádně rada města. „Bylo to právě v návaznosti na uzavření smlouvy o partnerství Jablonce nad Nisou a Beihaie," potvrdila mluvčí jabloneckého magistrátu Markéta Hozová. A partnerství stále trvá, takže se dá předpokládat, že postoj zastupitelů bude spíše negativní.

Už loni se nevyvěšení vlajky setkalo s kritikou i mezi samotnými Jablonečany. „Působí to směšně, když ji každý rok vyvěšovali a pak jen kvůli partnerství s Čínou ne. To se najednou bude Tibet kvůli poplatnosti komunistům přehlížet?" divil se Jan Sýkora z Jablonce.

Řeklo by se, že jednodenní vyvěšení vlajky na podporu Tibetu je jen formalita, která na ničem nic nezmění, ale mnohde to vnímají úplně jinak. „Tady nejde jen o samotný Tibet, ale o to, co Tibet představuje. Má symbolický význam, protože představuje všechna ostatní území, která nechtějí nic víc než svobodu. Navíc je na příkladu Tibetu dobře vidět střet mocenských tuh s mírově založenou oblastí," vysvětlil starosta Rychnova u Jablonce František Chlouba, proč město tibetskou vlajku v den výročí vyvěšuje už několik let a letos to nebude jinak.

K iniciativě na podporu Tibetu se letos poprvé připojí také Lučany nad Nisou. „Zastupitelé rozhodli, že do toho půjdeme. Je to podpora dobré věci a navíc vůbec nic nestojí, stačí jen pořídit si tibetskou vlajku," konstatoval starosta Lučan nad Nisou Jiří Řešátko.

Železnobrodská radnice tibetskou vlajku vyvěšuje již několik let. „Považujeme to za dobrou tradici, s níž začalo již minulé vedení města. Jako každý rok tedy alespoň symbolicky podpoříme Tibet, který je okupován Čínou," přiblížil starosta Železného Brodu André Jakubička.

Například v Tanvaldu ale budete 10. března tibetskou vlajku hledat marně. „Nemá to žádný konkrétní důvod, prostě jsme jen iniciativě už před časem řekli ne a není důvod to měnit," řekl Deníku tanvaldský starosta.

Podobný názor panuje i v sousední Smržovce: „Radní ani zastupitelé neprojevili jednotný názor. Vlajku Tibetu jsme ostatně nevyvěšovali nikdy. Ani na tuhle stranu není žádný tlak," sdělil starosta Marek Hotovec.

Vlastně stejně to mají i v Desné. „Také my jsme tibetskou vlajku nevyvěšovali, většina rozhodla proti," popsal starosta Jaroslav Kořínek.

Pro představu, v loňském roce vyvěsilo 10. března tibetskou vlajku 410 z 6248 obcí a měst České republiky.

Dne 7. října 1950 zaútočila čtyřicetitisícová 18. čínská armáda na východotibetské město Čhambo. Osm tisíc špatně vybavených tibetských vojáků v boji nemělo šanci, polovina jich přišla o život. Dne 7. listopadu 1950 pak tibetská vláda žádá o pomoc OSN. Nikdy ji nedostala.

Proti utiskování a cizí nadvládě se začali Tibeťané bouřit. Největší protesty se uskutečnily v březnu 1959 a byly krvavě potlačeny.

10. března začala okupace Tibetu. Dalajláma byl donucen emigrovat. Spolu s ním odešlo na osmdesát tisíc Tibeťanů. Podle čínských zdrojů bylo od března do října 1959 v Tibetu zabito 87 tisíc demonstrujících.

V letech 1949-1979 zemřelo přes 1,2 milionu Tibeťanů, na 120 000 obyvatel emigrovalo. Výrazně byla omezena jejich práva, Tibeťanům je znesnadňován proces vzdělávání. Systematicky je ničena tibetská kultura a náboženství.