„Kdybychom zavřeli školu, mělo by to na město a život v něm jen samé negativní dopady. Co by tady pak zbylo? Zkrátka ji musíme udržet,“  říká starosta Lučan nad Nisou Jiří Řešátko k dlouhodobě neutěšené situaci s nedostatkem žáků v základní škole. Potíž je v tom, že obce, které ve školních třídách nemají normativem stanovených 17 žáků, musejí za každé chybějící dítě doplácet samy.

V Lučanech to dělá každoročně zhruba milion, v Josefově Dole dokonce dva miliony. Pro menší města a obce to není zanedbatelná částka, a tak jak v Lučanech, tak v Josefově Dole nabízejí rodičům přespolních dětí značné výhody.

Lučany už několik let odměňují mimolučanské rodiče za nástup jejich dítěte do první třídy zdejší školy a za její dochození desetitisícovou odměnu. S příspěvky to zkoušeli i v Josefově Dole, kde rodičům dětí nabízeli dokonce i zajištění dopravy pro jejich ratolesti. Jenže ani tyto výhody nakonec přílišným lákadlem nejsou a naopak už se stalo i to, že vidina peněz přitáhla do školy někoho nepřizpůsobivého. Nabídka deseti tisíc za přespolního prvňáčka nicméně v Lučanech platí i nadále.

„Na příští rok připadne tato odměna rodičům třech přespolních dětí, které k nám nastoupí,“ informoval ředitel Základní školy  Pelikánek v Lučanech nad Nisou Martin Würz.

Město nabízenou odměnu stáhnout nechce, protože i kdyby přitáhla byť jediného žáka, stále to pro městskou kasu znamená významnou úlevu. Město tím sice přijde o deset tisíc, jenže zároveň zaplní jedno volné místo, které by jej jinak jako zřizovatele přišlo na 35 tisíc korun na prvním stupni a dokonce 47 tisíc korun na stupni druhém.

V Lučanech se situace paradoxně příliš nezlepšila ani přesto, že příští rok by do první třídy Pelikánka mělo nastoupit minimálně o sedm dětí více než letos. Prozatím škola po zápisu počítá s jedenadvaceti dětmi.

„Toho si samozřejmě vážíme a máme z toho radost. Je to pozitivní zpráva, jenže na druhou stranu se teď na druhý stupeň postupně přelévají děti z co do počtu slabších ročníků a vzhledem k tomu, že chybějící žák na druhém stupni vyjde výrazně dráž než na prvním, ve výsledku stejně moc neušetříme,“ konstatoval Jiří Řešátko.

V Josefově Dole je situace dlouhodobě ještě horší. „V současném školním roce jsme kvůli nedostatku žáků vůbec neotevřeli šestou a sedmou třídu,“ poznamenal josefodolský starosta Jan Miksa.

Nejen školy, kde se už nyní nedaří naplnit normu 17 žáků na třídu, ale i obecní školy, které se zatím do normativu vejdou, se mimo jiné bojí avizované změny ve financování škol, v rámci které Ministerstvo školství plánuje nastavit optimální počet žáků ve třídě – hovoří se o 24 dětech.

„To už by bylo opravdu na hranici existence,“ komentoval Jan Miksa. Stejně to vidí i starosta Lučan. „Náklady by se nám tím ještě o mnoho navýšily,“ konstatoval.

Obavy mají i v dalších obcích. „Na platy učitelů jsme zatím doplácet  nemuseli, ale pokud by se minimální počet žáků pro jednu třídu tak rapidně navýšil, byl už by to samozřejmě problém,“ řekl Deníku starosta Janova nad Nisou Daniel David.

Ministerstvo školství ale ještě před koncem uplynulého roku tyto informace dementovalo s tím, že jsou médii formulované nepřesně.

Minimální počet žáků ve třídě, který je nutný k tomu, aby škola mohla bez problémů fungovat, podle ministerstva zůstane na současných 17 s tím, že  chybějící finance v případě menšího počtu žáků bude i nadále muset dofinancovávat obec. Nově stanovený optimální počet žáků by pak měl znamenat pouze to, že při jeho dosažení škola dostane maximální objem finančních prostředků. Pokud ale škola optima nedosáhne, neznamená to, že její financování se dotkne obce.

Jednoduše řečeno – školy, které se dostanou nad minimální limit, by stále měly mít dostatek finančních prostředků na vzdělávání, i kdyby nedosáhly optimální naplněnosti.