Postup polské strany je nezákonný. To včera hromadně zaznívalo z úst zástupců ministerstva životního prostředí (MŽP), Libereckého kraje i advokátní kanceláře Frank Bold. Zastupitelstvo Bogatynie totiž schválilo změnu územního plánu bez vypořádání připomínek české strany.

Změna, která upravuje rozšíření hnědouhelného dolu Turów o 14,6 hektaru směrem k hranicím, přišla nečekaně. Zaskočila kraj i MŽP, kteří se snaží rozšíření těžby zabránit. „Budeme požadovat zrušení tohoto rozhodnutí. Jsme připraveni využít všechny možné prostředky včetně žaloby,“ řekl hejtman Martin Půta a dodal, že v nejbližší době požádá o schůzku také polskou velvyslankyni v ČR.

Turów.
Liberecký kraj se brání rozšíření dolu Turów. Těžba ohrožuje podzemní vodu

Ministerstvo bude postupovat podobně. „Už jsme poslali dopis s žádostí o zrušení změny územního plánu Bogatynie na Polské generální ředitelství,“ připomněl Evžen Doležal, ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí MŽP.

Na vině ale nemusí být přímo město Bogatynia. Podle Doležala odešel z Polského generálního ředitelství dopis, ve kterém mělo být napsáno, že mezistátní konzultace jsou uzavřené. Tím pádem mohla Bogatynia přistoupit k projednávání změny územního plánu. To ale podle MŽP není pravda. „V konzultacích jsme chtěli pokračovat, rozhodně tedy nebyly uzavřené. Rozhodnutí proto považujeme za nezákonné,“ vysvětlil Evžen Doležal.

Polský zákon totiž říká, že územní plán nemůže být změněn bez výsledků mezistátních konzultací a vypořádání připomínek.

Doležal ještě doplnil, že ministerstvo ani nemá v současné době k dispozici oficiální dokumenty a nemůže tedy určit, proč dopis z Polského generálního ředitelství odešel. „Chci věřit, že jde o nedorozumění, že někdo na ministerstvu v Polsku udělal chybu,“ okomentoval situaci hejtman Půta a dodal, že tlak na Bogatyniu je úměrný množství vytěženého uhlí v Turówu.

Živý řetěz proti rozšiřování dolu Turów na česko-polsko-německém Trojzemí.
FOTO: Proti Turówu se semkl lidský řetěz. Lidé pošlou dopis Polsku

Narážel tak na fakt, že majitelem dolu je státní energetický gigant PGE, jehož dozorčí radu a představenstvo řídí polská vláda. „Pokud nevyhoví naší připomínce, tak by to mohlo vypadat tak, že je už někde napsaný scénář kroků, které jsou potřeba udělat pro to, aby bylo prodlouženo povolení PGE k další hornické činnosti,“ dodal.

Důl a elektrárna v Bogatynie zaměstnává tisíce lidí a vytěží okolo 9 milionů tun hnědého uhlí ročně. V zájmu jejich majitelů je tedy důl rozšířit a maximálně vytěžit zásoby uhlí. Ty byly v roce 2017 odhadnuty na 344 milionů tun.

V současné době je dokončený další blok elektrárny, na který ale Poláci stále ještě nemají povolení. „Aktuálně běží tři mezistátní procesy posuzování vlivu na životní prostředí, které jsou zdlouhavé a administrativně náročné. Nervozita polské strany roste. Navíc jim 30. dubna 2020 vyprší povolení na těžbu. Pokud se všechno nestihne v termínu, budou muset těžit nelegálně nebo nebudou těžit vůbec,“ upozornila Nikol Krejčová z organizace Greenpeace.

Michael Canov, starosta Chrastavy, kterou pravděpodobně rozšíření těžby také zasáhne, řekl, že česká strana musí bojovat za to, aby se v Polsku dodržoval zákon. „Nejsem ale příliš optimistický. Myslím si, že to nakonec skončí mezinárodním sporem,“ dodal Canov.

Turów.
Obce se připravují na úbytek vody kvůli dolu Turów