VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Život žokejky: Přes hranice a zase zpět

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Kdo by neměl rád koně nebo na nich alespoň v mládí netoužil jezdit? Přání tatínku, kup mi koníčka se stalo ustáleným rčením a naši lásku k těmto ušlechtilým zvířatům vyjadřuje i spousta písní. Jenže jen málokomu se jeho dětský sen splnil.

23.6.2013
SDÍLEJ:

Natalie má dnes už za sebou celou řadu vítězství. Foto: archiv Natalie Arendsen

Sympatické Natalii Arendsen, která žije na Ústecku, ano. A to měrou vrchovatou. Je totiž profesionální žokejka.

Na koni jezdíte už od pěti let. Máte lásku ke koním v rodině? Jak jste se k ježdění dostala?
Koně miluji už odmala. A v rodině je to spíše obráceně. Když jsem začala na koni jezdit já, začal i můj otec. První začátky jsem si odbyla v Holandsku, poté jsme se přestěhovali do Čech. To mi bylo šest let. Koupili mi mého prvního koně Koda, se kterým jsem už v těch šesti letech absolvovala první závod. Byl to miniparkur. V té době mě na parkury připravovala až do 12 let Irena Samochinová. Naučila mě základy, drezúru, parkur, což využívám dodnes. Za to jí moc děkuji a jsem moc ráda, že mě to naučila, protože jezdím i dost problematické koně. Ve dvanácti letech jsem začala jezdit neregistrované dostihy do 15 let. Milovala jsem rychlost, parkur už pro mě byl moc pomalý…

Natalie „Naty" Arendsen- Narodila se 23. prosince 1985 v Holandsku, ve městě Arnhem.
- Když jí bylo šest let, rodiče se přestěhovali do Malého Chvojna na Ústecku.
- Na základní školu chodila do Libouchce. Každý den hned po škole běžela ke koním a samozřejmě na nich jezdila.
- V patnácti letech začala studovat SOUZ ve Velké Chuchli v Praze. b Zatím má na svém kontě 38 vítězství a celou řadu dalších umístění.
- V současné době je zasnoubená.
- Trochu volného času má jen v zimě, když není dostihová sezona. To pak chodí plavat a nebo do fitka, jak jinak, připravovat se na sezonu.
- Pokud má chvilku volného času, ráda se prochází s přítelem a jejich psem v přírodě.

Vyučila jste se ve Velké Chuchli ošetřovatelkou koní. Byla to správná škola pro to, abyste se naučila vše, co v praxi potřebujete?
V patnácti letech jsem nastoupila na učiliště ve Velké Chuchli, obor jezdec a ošetřovatel dostihových koní. Tady jsem získala žákovskou licenci. Myslím si, že to byla velice dobrá škola pro mé budoucí povolání. Člověk musí ukázat, že má zájem se učit a hlavně mít vůli a trpělivost na sobě pracovat. Chodila jsem například jezdit i brzy ráno, ještě než začala škola…
Nejvíce jsem se ale naučila v praxi u trenérů. Například jsem byla tři roky zaměstnaná u Neuberga, který mi dával šance jezdit dostihy. Hodně jsem se u něj naučila a nějaké dostihy pro něj i vyhrála. Pak jsem byla ve stáji Monika Agro u trenéra Dvořáka. To pro mě byla další velká zkušenost.

Kterého úspěchu si ceníte nejvíce?
Mým největším úspěchem bylo vítězství s Mashrai v Mostě v dostihu 2. kategorie a pak ještě s klisnou MAINLY HIGH, se kterou jsem dokázala třikrát zvítězit.

V současné době dojíždíte za prací každý den z Ústí nad Labem do Drážďan. Není to únavné? Nepřemýšlela jste o tom se do Německa přestěhovat?
Do Drážďan dojíždím šestkrát týdně, někdy i každý den. Pracuji od 6.00 do 12.00 hodin a o víkendech mám dostihy. Únavné to trochu je, ale když chce člověk něco dokázat, tak proto taky něco musí udělat. A musí zatnout zuby a překousnout to.
Tenhle rok jsem už dvakrát v Německu vyhrála. V Lipsku a v Drážďanech. V Drážďanech je 12 koní a trenér mě dost angažuje do dostihů.
Přesto se do Německa určitě stěhovat nebudu. Mám tady svého přítele Zbyňka, který mi ve všem moc fandí a podporuje mě. Jsem šťastná, že ho mám, protože chápe můj sport.

Na svém statku připravujete koně na dostihy. Na jaké a kolik koní máte?
Na statek se vracím až odpoledne a to pak jezdím na koních. Ráno všechno obstarává můj táta. V současné době máme na statku 15 koní. Některé koně jsou na chov, jiné na dostihy rovinové. Mezi mé oblíbence patří Kildown, dvouletý hřebec, o kterém si myslím, že mi ještě udělá radost. Dost mu věřím, že bude dobrej.

Máte nějaký sen, který si jednou chcete splnit?
Mým velkým snem je 50 vítězství a vyhrát s Kildownem nějaký jedničkový dostih.

Autor: Ludmila Veselá

23.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jablonecká nemocnice.

Parkování v areálu jablonecké nemocnice funguje. Lze platit i kartou

Hasiči. Ilustrační snímek.

Série dopravních nehod pokračuje, hasiči vyjížděli i ve středu

Andělská Hora zve na sochy, Kryštofovo Údolí na betlém

Liberecký kraj – Na výstavu soch, plastik a objektů Moniky Immrové do kostela v Andělské Hoře u Chrastavy zve v sobotu 25. listopadu 2017 v 17 hodin známý liberecký grafik a kurátor Jan Měřička.

Rozloučili se s hrdinou, veterána uctily čestné salvy

Albrechtice v Jizerských horách - Stovky lidí se přišly rozloučit s válečným veteránem, hrdinou Jaroslavem Mevaldem na pohřeb do kostela v Albrechticích v Jizerských horách. V roce 2014 byl těžce zraněn na misi v Afghánistánu, 10. listopadu náhle zemřel. Bylo mu 39 let.

Pája Táboříková s PayaNoia se ukážou v Turnově

Turnov – Rocková lady, bubenice skupiny 5P Luboše Pospíšila, má kapelu PayaNoia.

Jaroslava Mevalda dnes pohřbí s vojenskými poctami

Albrechtice v Jizerských horách - Pohřeb českého válečného veterána Jaroslava Mevalda se koná dnes, ve středu 22. listopadu v kostele v Albrechticích v Jizerských horách s vojenskými poctami. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT